Jsou zprávy, ze kterých mrazí. Ve Stockholmu maskovaní extremisté pořádali hon na uprchlíky. V Sasku policejní prezident varoval, že atmosféra je zralá na pogromy. V Praze si útočník cíleně počkal na muže muslimského vyznání a v nedělním dopoledni ho nožem bodl do břicha. Násilí z minulého týdne je znepokojivé hlavně proto, že je vyhroceným projevem napětí v zimní Evropě.
Všude na kontinentě počátkem roku posilují obavy, že Evropa současnou výzvu nezvládne. Policie nás neuchrání před islámskými extremisty skrytými mezi uprchlíky, politici nedokážou zajistit integraci stovek tisíc lidí z velmi odlišné kultury a stát neprosadí jejich návrat do vlasti, až válka skončí. Sílí obava, že z přijatých uprchlíků vzejdou davy bezprizorních a vykořeněných lidí, z nichž mnozí budou evropskou většinovou společnost nenávidět.
I v této situaci ale dennodenně přicházejí další utečenci a poslední k nim vstřícné státy postupně narážejí na hranice svých možností. Švédsko zavřelo hranice, Rakousko k tomu směřuje a v Německu se v lednu o rekordních 12 procentních bodů propadla spokojenost s prací Angely Merkelové. Třetí nejvyšší volební preference dostává Alternativa pro Německo, jejíž předsedkyně prosazuje střelbu ostrými náboji na běžence překračující hranici.
To samozřejmě vyvolává závažné otázky do příštích měsíců: Co se stane, když letos přijde další jeden, nebo dokonce dva miliony lidí? Bude na konci roku Evropa úplně jiná, než ji známe? Padne její lídr a gravitační bod celé minulé…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
