0:00
0:00
Rozhovor3. 12. 201611 minut

Skupiny Ortel se nemusíme bát

Druhé místo xenofobního hudebníka Tomáše Ortela v anketě Český slavík oživilo debatu, jestli se naše společnost nezačíná nebezpečně fašizovat. Zvlášť poté, co se rapper Radek Banga po protestním pískotu a odchodu ze slavnostního večera setkává s nespočtem výhrůžek smrtí. O Ortelovi jsme si povídali s odborníkem na politický extremismus Janem Charvátem.

Jan Charvát
Autor: Milan Jaroš

Říká něco o naší společnosti, že na Ortelův úspěch zareagoval v sále ze všech stovek hudebníků víceméně jen Radek Banga?

↓ INZERCE

Že se lidé v sále hromadně nezvedli a neodešli, znamená, že máme jako společnost nízkou schopnost reagovat na některé podněty, na něž bychom reagovat měli. Neplatí to vždy. Velmi podrážděně například reagujeme, když se někdo dotkne Židů. Pokud se ale někdo dotkne Romů, je to s námi horší.

Je tedy symbolické, že nejhlasitěji protestujícím proti Ortelovi je právě člověk zastupující romskou menšinu?

Samozřejmě. Na rozdíl od majority si dovede dobře představit, kam tyhle věci vedou. Možná si je spojuje příliš emotivně. Lebka na košilích kapely Ortel, kterou označil za symbol neonacismu, samozřejmě ničím takovým není. Nacistický „Totenkopf“ takhle nevypadá, to je poměrně specifický a nezaměnitelný symbol. Lebka s hnáty je ale starý symbol smrti. Takovou lebku najdeme u napoleonských husarů nebo českých legionářů, najdeme ji ale také u pirátů - a v kýčovité podobě právě u rockerů.

Má někdo, kdo si dá na košili lebku s českým lvem na čele, být prezentován v televizi?

Musíme vycházet ze zákona. Extremismus je pojem, který v něm nenajdeme. Najdeme v něm postih za „propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod“, což je složitá konstrukce, u které musíte u soudu dokazovat, že se jí daný člověk dopustil. V praxi to funguje tak, že věci jednoznačně spojené se symboly třetí říše nebo třeba teroristických organizací jsou právně postižitelné a nemohou se do televize pustit. Ortelova symbolika tohle nenaplňuje. Lebka s českým lvem na čele symbolizuje maximálně špatný vkus.

Ale není to jako u sportovního dopingu, kde jsou podvodníci vždycky napřed před zákony?

Tomuhle se nedá zákazy bránit. Samozřejmě víme, že existuje souvztažnost mezi symboly, k nimž se hlásíte, a aktivitami, které děláte. Ale když budeme zakazovat další a další symboly, problém tím nezmizí. Jediné, co nám zbývá, je reakce normální společnosti. A právě proto bylo správné, že Banga zareagoval. Naopak naprosto nesouhlasím s tím, když pak Lucie Bílá prohlásila, že takhle se nemá reagovat na veřejnosti, ale soukromě. Podle mě by adekvátní bylo, kdyby po vyhlášení Ortela odešel celý sál.

Řada Ortelových příznivců ho kvůli debatě o případném zákazu okamžitě začala označovat za novodobého Karla Kryla. Stal by se zákazem opravdu stal ještě populárnější?

Neonacistické či krajně pravicové hnutí má obecně tendenci prezentovat se na veřejnosti jako disidenti. Část veřejnosti na to slyší a opravdu si myslí, že se jim děje křivda. Zákaz by tenhle jejich dojem jen podpořil. A když už mluvíme o Krylovi: čeští neofašisti se zase hlásí k Janu Palachovi. Kdokoli racionálně uvažující okamžitě chápe, že je to nesmysl. Ale u těchto lidí nemůžete pracovat se standardní logikou. Neonacisté se dlouhodobě vidí jako rytíři na bílých koních, kteří chrání společnost. Přitom je to často spíš parta alkoholiků, asociálů a násilníků, kteří se nenávidí i sami mezi sebou. Že jsou schopní někoho rytířsky chránit, je jejich standardní sebeobraz, Landovým Orlíkem počínaje a Ortelem v tuto chvíli konče.

Celý rozhovor najdete v novém Respektu 49/2016:

  • Co by na Ortelovy texty řekl soud?
  • Proč na Facebooku bují rasismus

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc