Češi bez doktorů

Dětská ordinace v třítisícovém Meziměstí hned u polských hranic je vymalovaná na růžovo, aby se tu malí pacienti tolik nebáli. Na svítivých stěnách ale visí také fotografie mohutných horských masivů. „Miluju kopce,“ zasní se dětský lékař Dalibor Dýma, který se stará o děti a dorost ze širokého okolí. Dýmovi je 64 let a už před rokem chtěl odejít do důchodu na zasloužený odpočinek. Aspoň část penze hodlal strávit u syna ve Švýcarsku, kde by mohl obdivovat své milované hory. Těšil se taky, že bude více navštěvovat staré rodiče ve Vsetíně, odkud pochází. Majitel jeho ordinace tedy začal shánět pediatra, který by přišel na Dýmovo místo.

Společnost MediClinic pátrala po celé republice, lákala doktory na dobrý plat a služební automobil – marně. Do zapadlého Meziměstí, kam se z Prahy jede tři hodiny, nikdo nechtěl. A tak Dýma dál trpělivě očkoval děti z okolí proti záškrtu či příušnicím, předepisoval jim sirupy proti kašli a posílal je na rentgen, jako to dělal celý život. Jenže než se podařilo někoho najít, syn ve Švýcarsku nešťastnou náhodou zahynul a zemřeli také staří rodiče na Moravě. Nyní už Dýma do důchodu nespěchá. „Ty důvody už jsem ztratil. Řekl jsem si, že tu budu, dokud vydržím,“ říká smutně pediatr a pouští do ordinace mladou matku s kulhajícím chlapcem, který spadl z palandy a bolí ho kotník.

Kdyby Dýma náhle skončil, což se vzhledem k jeho věku může stát, v celém zastrčeném výběžku na severu Čech zbude už jen jediný dětský lékař. Tibor Pindeš sídlí v Broumově, kilometry dál po silnici, která se tu klikatí mezi kopci. I on už je v důchodovém věku, bude mu 70 a rád by ordinaci předal někomu mladšímu. Jenže ani sem se nedaří nalákat náhradu, ačkoli firma MediClinic nabízí novému pediatrovi 100 tisíc měsíčně, automobil a místní radnice navrch ještě obecní byt. Dokud se náhrada nenajde, Pindeš skončit nehodlá.

Před rokem prošel těžkou srdeční chorobou. Nyní je ale zpátky v ordinaci, ačkoli bere každý den množství léků. „Hanbil bych se, kdybych chodil po městě, krmil holuby a tady by bylo zrušené dětské oddělení. Snad bych se musel odstěhovat. Teď tu vyrůstá třetí generace dětí, které jsem vyšetřoval, a všechny ty lidi znám. To je to ošemetné na lékařském povolání. Dávali jsme Hippokratovu přísahu. Musel bych být buď těžce nemocný, nebo umřít,“ říká bělovlasý muž původem ze Slovenska, který v tomto odlehlém koutě republiky strávil 40 let života.

Donedávna pracovala na Broumovsku ještě třetí pediatrička, v září ale odešla do penze. Dýma a Pindeš si pak její dětské pacienty solidárně rozdělili. Až ovšem skončí i zbylí dva penzisté, rodiče budou muset vozit své děti autem přes kopce až do tři čtvrtě hodiny vzdáleného Náchoda. Nebýt lékařů-veteránů, jako jsou Dýma a Pindeš, na mnoha jiných místech republiky by měli lidé přístup ke zdravotní péči podstatně složitější. Broumovsko není žádnou výjimkou, čeští lékaři stárnou a ty odcházející na řadě míst nemá kdo nahradit. Jejich průměrný věk je 49 let, o čtyři více než před 15 lety. Nejstarší jsou právě pediatři, kterým je v průměru 57 let, a praktičtí lékaři, jimž je jen o dva roky méně. Více než pětině ze všech zhruba 41 tisíc českých lékařů už bylo 60. Hlavně na venkově dosluhují důchodci, za něž není náhrada.

Stárnutí českých doktorů je problém, o kterém se ví už delší čas. Až nedávno si však někdo dal tu práci a spočítal, jak se budou jejich stavy vyvíjet do budoucna. Statistikům na ministerstvu zdravotnictví letos v létě vyšlo, že nyní v Česku chybí asi tisíc lékařů, a pokud se něco nestane, tento nedostatek se bude dál zvyšovat.

Jak dostat na odlehlá místa mladé lékaře? Čtěte v novém čísle Respektu