Žádní spasitelé nejsou

Daří se v Česku demokracii dobře?

Otázku bych poopravil. Česko není rozhodující, důležité je, jak se daří demokracii v rámci naší civilizace, a tam je odpověď dost jednoduchá. Hodnotový rozpad, který začal po druhé světové válce v důsledku holokaustu, se dostal do své závěrečné fáze. Především proto, že zdegenerovala naše forma zastupitelské demokracie.

Ptal jsem se na trochu konkrétnější věci. Třeba co znamená, že třetina zvolených poslanců se s klidným srdcem podepíše pod návrh zákona, který by za domnělou urážku prezidenta posadil člověka na rok do vězení.

V prvé řadě musím říct, že nebudu ani náznakem hodnotit, do jaké míry je takový návrh v souladu s ústavním pořádkem, protože už bylo avizováno, že se k nám ta věc může dostat. Ale nepochybuji o tom, že je to jeden z křečovitých pokusů vypořádat se s nežádoucím jevem ve společnosti. Hrubé urážky jakéhokoli člověka jsou nežádoucí a odsouzeníhodné. Otázkou je, jakým způsobem se s nimi dokáže společnost vypořádat.

Zmínění poslanci si na ni zjevně odpověděli tak, že je třeba zákonem chránit před ostatními toho nejsilnějšího.

Já neodsuzuji jejich pohnutky. Podle mého soudu jsou pochopitelné, jen cesta, kterou zvolili, se mi nezdá být racionální. Ale že bychom se měli snažit co možná nejúčinněji kultivovat veřejný prostor, o tom jsem přesvědčen.

I za cenu omezení svobody projevu?

…