Vím, co ostatní nevědí

Česko není zrovna velmocí přes společenské vědy, a tak když se tu jednoho dne objevil kultivovaný, v Německu vzdělaný český emigrant zaštiťující se zaměstnaneckým poměrem v think tanku z Hamburku, média si ho oblíbila. První promluvu měl Petr Robejšek, o němž je řeč, už v listopadu 1992 v Rudém právu, tehdy ještě jako expert na obranu. Věštil, že Česko se v dohledné době do NATO nedostane, a dodal, že NATO stejně prodělává „existenční krizi, jejímž výsledkem může být zánik Aliance“.

Později svůj expertní záběr rozšířil. Mluvil k situaci v Rusku, na Blízkém východě, o mezinárodním terorismu, americké politice a pomalu se blížil zpět k Česku. Věštil krizi eura a krátce před naším vstupem do EU tvrdil, že Unie „ztrácí pro své členy užitečnost“. V létě 2003 zájem o Robejška poněkud ochladl, to když se zjistilo, že jej etická komise Německé asociace politických věd vede jako plagiátora. Použil část cizího textu, aniž uvedl zdroj. Sám se hájil, že šlo o chybu studenta, který s ním text připravoval.

Po vypuknutí finanční krize 2008 ale poptávka po politologovi – jak jej novináři označují – z Hamburku opět výrazně vzrostla. Česká média jej začala oslovovat jako experta na řeckou krizi, krizi eura, později uprchlickou vlnu. Robejšek se postavil na stranu ostrých kritiků vedení EU, ať už se jednalo o cokoli. V posledních letech překročil rámec expertní analýzy, která ale vždy spíš klouzala po povrchu, a pustil se do politických proslovů, v nichž často a s gustem kritizoval…