Novozélanďanka Eleanor Catton se v roce 2013 stala nejmladší laureátkou Man Bookerovy ceny za svůj druhý román Nebeská tělesa. Zároveň nejdelší vítěz soutěže zdánlivě zapadá do trendu mohutných neoviktoriánských románů podložených výzkumem, ale autorku nezajímají skryté aspekty tehdejší éry ani společenská nerovnost. Děj se odehrává v šedesátých letech 19. století, kdy Nový Zéland zachvátila zlatá horečka. V ošuntělém hotelu se schází tucet mužů ‒ zlatokopecký magnát, čínský provozovatel opiového doupěte či maorský hledač jadeitu. Chtějí rozluštit tajemství, v němž figuruje nález zlatého ložiska, zmizení úspěšného prospektora a tajemný muž s jizvou. Všichni mají na řešení osobní zájem, přesto před sebou navzájem leccos tají. Stejně jako román, v němž se objemný „osudový“ příběh čím dál víc podobá světu kukátkového jeviště, který upozorňuje na svou umělou podstatu.
Kniha na první pohled napodobuje senzační romány 19. století: spletitým dějem plným záhad, květnatým jazykem či lákavými anotacemi na začátku kapitol. Navíc je uvozují informace o hvězdných konstelacích, pod jejichž vlivem se události odehrávají, a každá postava je spojena se znamením zvěrokruhu. Jenže autorka s tím vším nakládá čím dál svévolněji. Vždy když máme pocit, že se dobíráme něčeho skutečného, posune se perspektiva a nejsme pravdě o nic blíž než předtím. Co knihu povyšuje nad výpravnou historickou detektivku, je právě struktura: výpovědi se nepatrně liší, román je plný předznamenání a zpětných…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu