Poselství prezidentským kandidátům

Už za rok vypukne horká fáze prezidentské kampaně, takže se ozývají další a další zájemci o nejvyšší post v zemi. Minulý týden například jeden z potenciálně nejsilnějších kandidátů Michal Horáček oznámil, že se klání také zúčastní. Definitivní slovo ale chce sdělit, až bude přesně jasné, za jakých okolností bude volba probíhat. Zákonodárci totiž projednávají změny volebních pravidel.

Každého, kdo se bude chtít ucházet o prezidentskou službu vlasti, je třeba ocenit a přivítat. A zároveň je namístě je i lehce varovat. Krásně to učinil v roce 1866 americký senátor William Pitt Fessenden, který prohlásil, že ten, kdo vstupuje do politiky, většinou „netuší, jakým zkouškám bude nevyhnutelně vystaven;

kolik odvahy bude muset mít, aby odolal pokušením, denně na něho doléhajícím;

jak se bude muset učit ovládat nedůtklivost vůči nezasloužené kritice;

jak bude svádět věčný zápas mezi přirozenou touhou po souhlase veřejnosti a mezi smyslem pro povinnost k veřejnosti;

jak bude muset trpělivě snášet břemeno nespravedlnosti i od těch, kdo by měli být jeho přáteli;

jak mu budou přisuzovány nekalé pohnutky;

jak bude muset snášet pohrdání a výsměch, vyplývající z nevědomosti a ze zloby;

jak jeho nechráněná hlava bude zasypávána všemožnými křivdami ze zklamané stranické zášti nebo osobní zlovůle.

To vše se bude muset naučit snášet bez pohnutí, bude-li chtít zůstat poctivý. Bude muset pevně kráčet vpřed po cestě povinnosti, posilován vědomím, že mu snad čas přinese spravedlnost. A nedostane-li se mu jí, pak by pro něj všechny jeho osobní naděje a touhy, ba i dobré jméno u lidí měly málo znamenat v porovnání s blahem lidu, jehož osudu je ustanoveným strážcem a obhájcem.“

Zní to náročně, ale realita nás naučila být minimalisty. Takže stačí, když příští prezident bude slušný člověk, a ne hulvát, který se mstí na lidech, již si prošli peklem koncentračních táborů v Terezíně a Osvětimi.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery
šéfredaktor