Hřensko: Krmítka a soutěsky

Sotva existuje hezčí příjezd do Česka než ze severu podél Labe. Strmé svahy hlubokého údolí jsou porostlé stromy, mezi nimiž občas vykukují tmavé skály. Na březích zvolna se pohupující řeky stojí staré německé domy, mezi zelenou stěnu a vodu se někde sotva vmáčkne úzká asfaltka. Romantika se ale zásadně komplikuje, pokud přijíždíme z německé strany. Bývalá DDR své české sousedství po čtvrtstoletí kapitalismu vůbec nešetří. Napřed člověk projede lázeňskou idylou městečka Bad Schandau s kavárnami, cukrárnami, stylovými obchody na malém náměstí a korzem podél řeky. Po několika kilometrech se silnice protáhne pod prázdnou celnicí rozkročenou nad hlavami řidičů, cyklostezka zmizí a asfalt nás podél Labe dovede do zřejmě nejmalebnějšího asijského tržiště v Česku s cedulí Hřensko.

I tady kdysi žili Němci, v jedné z perel Čech už ovšem dávno vládne český živel. I tady, v osadě postavené před téměř dvěma sty lety jako vstupní brána do kraje hlubokých soutěsek a pískovcových skal Českosaského Švýcarska má vládnout výletnická atmosféra. Hravě ji ale poráží dojem z nervózně pobíhajících hlídačů parkovišť a zmíněného tržiště. Stánky jsou opravdu všude a nabízí kdeco. V poslední době zřejmě letí ptačí krmítka a zahradní větrné mlýny, u vjezdu do Hřenska se tedy nedají přehlédnout. Vedle nich nechybí cigarety, oblečení, ručníky s koňskými hlavami, balíky s limonádami, trička s Putinem, makety samurajských mečů a další nezbytnosti do domácnosti za příznivé ceny.

U ústí říčky Kamenice,…