Případ L. B.
Dva filmy o uhrančivé herečce navzdory své rozdílnosti shodně stvrzují její mýtus
O vypjatém osudu Lídy Baarové bylo zdánlivě řečeno vše. Její vztah s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem zdramatizovalo ve hře Goebbels/Baarová Divadlo Komedie. Vyšel o něm nespočet článků i kniha Stanislava Motla. Životu prvorepublikové hvězdy se věnovali Josef Škvorecký i František Kožík. Přesto nepřestává fascinovat: nyní vstoupily do distribuce dva filmy – dokument Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny nazvaný evokativně Zkáza krásou a drama Filipa Renče Lída Baarová. Čím vlastně příběh ikonické herečky tak přitahuje? Nové filmy ukazují, že oba tvůrce ze stejného důvodu. Ale ani jednoho natolik, aby „kauzu“ otevřeli zcela jinak.
Jasný limit
Přestože jsou oba filmy víceméně zrcadlové, nemohly by být odlišnější. Oba stavějí na rozhovoru s Baarovou v pozdním věku. Třeštíková využila části rozhovoru, který s herečkou natočila v půli devadesátých let v Salcburku, kam po válce Baarová utekla. Scenárista Ivan Hubač u Renčova snímku sáhl k modelu Titanic, kdy stará dáma vzpomíná na velkou lásku a slávu. Oba tvůrci k herečce přistupují smířlivě v duchu „nesuď, protože realita byla složitější“. Přitahuje je hlavně jedna otázka, jež se pojí s fascinací intimní blízkosti „zlu“: jestli Baarová Goebbelse, jehož milenkou byla v letech 1936–1938, skutečně milovala. Jako by tím bylo možné přiblížit se pochopení nepochopitelného.
Je známo, že Goebbels nebyl v době, kdy s ním měla…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu