Je jasné, že ve vlastní historii máme stále co objevovat. Přesto překvapí informace, že Praha hostila ženskou verzi olympiády v době, kdy ženy měly na olympijské hry stále de facto – kvůli odporu jejich obnovitele Pierra de Coubertina – zakázaný přístup. Jak připomíná Jitka Schůtová z Národního muzea, počátkem září 1930 na Letné „borkyně“ z osmnácti zemí udivovaly po tři dny svými výkony celkem padesát tisíc diváků. Tento „trucpodnik“ pak zásadně ovlivnil rozvoj ženského sportu.
Československo se o pořádání ženských her v roce 1930 ucházelo společně s Německem a Polskem. Proč zvítězila právě československá metropole?
Nejspíš roli sehrála skutečnost, že Československo – vedle Anglie, Francie a USA – patřilo ke čtyřem zemím, které 31. října 1921 založily Mezinárodní federaci ženských sportů. Přihlášku k pořádání her po výzvě svazu házené a ženských sportů podalo město Praha spolu s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.
Záštitu převzal prezident T. G. Masaryk. Bylo nicméně obtížné ideu ženských her prosadit v zemi zasažené ekonomickou krizí?
Finanční zajištění her nebylo vůbec jednoduché, subvence ale poskytla Praha a ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Záštitu sice převzal TGM, ale i samotné sídlo prezidenta zrušilo z finančních důvodů původně plánované osvětlení Hradu a ušetřili také na slibované garden party pro sportovkyně. Rozpočet nicméně skončil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
