Vítěz bere vše

Köksal KaÇmaz se může cítit jako most. V Turecku zastupuje tři evropské strojírenské firmy, přelétává neustále mezi Istanbulem a Evropou a snaží se rozumět obojímu: myšlení evropských výrobců i tureckých zákazníků. A s Evropou ho nepojí jen byznys, jeho manželkou je česká filoložka. „Uvědomte si, že tahle země je úplně jiná než ta vaše,“ říká KaÇmaz novinářské návštěvě při setkání na asijské straně istanbulské betonové džungle. „Co se tady děje, to se vám může zdát úplně na hlavu, ale má to všechno nějakou místní logiku.“

Pravda, poslední vývoj v Turecku pozorovatelům z Evropy rozum příliš nebere. Nejprve neúspěšný pokus o státní převrat, za nějž je obviňován islámský duchovní Fethullah Gülen žijící v exilu kdesi v kopcích Pensylvánie. Následně čistky mezi jeho údajnými stoupenci v řadách policie, armády, justice a mezi profesory a učiteli a bůhvíkde všude ještě: devět tisíc zatčených, přes padesát tisíc propuštěných či suspendovaných ze zaměstnání, přes sto zavřených médií a více jak tisíc zavřených škol. A ve výsledku je prezident Recep Tayyip Erdoğan oblíbenější než kdykoli dříve.

„Vy v Evropě umíte dělat kompromisy, my potřebujeme silného vladaře. V našem DNA je silný vůdce, a je jedno, jestli je sekulární jako zakladatel státu Atatürk nebo věřící jako Erdoğan. Jinak tuhle zemi nejde posunout dopředu,“ říká rázně pan KaÇmaz. Sám sebe řadí k sekulární části Turecka, ale přesto…