0:00
0:00
16. 1. 20165 minut

Lež na síti

Co jsem se naučil po útoku trollů

Thomas Jefferson často tvrdil, že vzdělané publikum je klíčovým předpokladem zachování demokratické vlády. Dnes žijeme v éře, kdy se vzdělávací proces odehrává většinou na nových platformách. Sociální sítě – Facebook, Twitter, Instagram apod. – jsou nyní nejdůležitějšími prostředky, skrze něž lidé získávají a sdílejí fakta, myšlenky a názory. Co ale když tyto nové technologie podporují šíření dezinformací, pomluv a lží?

V nové obsáhlé studii chování lidí na Facebooku, která analyzovala posty zveřejněné v letech 2010–2014, skupina vědců dochází k závěru, že lidé většinou sdílejí informace potvrzující jejich předsudky a věnují jenom malou pozornost pravdivosti a faktům. (Mrkám tímto na Casse Sunsteina, předního odborníka v této oblasti.) Vědci docházejí k závěru, že výsledkem je „šíření zkreslených vyprávění podporovaných nepodloženými dohady, nedůvěrou a paranoií“. Autoři se specificky zaměřili na trolling, tedy vytváření velmi provokativních a často nepravdivých informací s cílem jejich co nejrozsáhlejšího rozšíření po síti. Autoři píší, že „k tomu, aby byla nepravdivá informace všeobecně přijata, se používá mnoho mechanismů. Výsledkem jsou přesvědčení, jež nejsou ničím podložena, po svém přijetí jsou ale silně rezistentní proti nápravě.“

↓ INZERCE

Osobní zkušenost

V uplynulých týdnech jsem byl shodou okolností terčem jedné takové trollí kampaně, takže mám dobrou představu o tom, jak funguje. Začalo to tím, když obskurní webová stránka zveřejnila post s titulkem…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc