Karel česko-německý

Drobnou nevýhodou je, že se stejně jmenuje ruský traktor. A že za vstup zaplatíte 280 korun. Jinak ale u výstavy Národní galerie s názvem K*700 – Císař Karel IV. 1316–2016 převažují výhody. Zastavme se třeba hned u těch korun. Do Prahy – konkrétně do Valdštejnské jízdárny – se díky projektu vrátila po více než šesti stech letech koruna, kterou se nechal 25. července 1349 český král korunovat králem římsko-německým. Stalo se tak v Cáchách nad hrobem Karla Velikého a za pokrývku hlavy mu posloužila záležitost stejně pompézní, jak pompézní byl její majitel.

Klenot ze zlaceného stříbra má úctyhodný obvod 66 centimetrů. Což podle kurátora výstavy a šéfa Národní galerie v jedné osobě Jiřího Fajta odpovídá antropologickým průzkumům Karlovy hlavy pomazané. V tomhle je taky jeden z klíčů ke čtení celé expozice. I když se soustřeďuje obecně na dobu života a vlády jednoho středověkého panovníka ze středu Evropy, centrem její pozornosti zůstává právě on – Karel IV. Muž, který se od svého bezmála fatálního zranění na rytířském turnaji považoval za Bohem vyvoleného, jenž intelektem, obratnou politikou, hrubou silou a v neposlední řadě vírou může zvrátit nejen poměry jednoho víceméně okrajového království, ale i celé Evropy. Čili v dobovém kontextu celého světa.

Se zaraženou čelistí

Není obvyklé začít expozici zařazením artefaktu s nápisem „Léta páně 1316 zde bylo pohřbeno sto kop…