Pokud bychom sestavovali top 10 českých politických videí, měli bychom tu patrně napínavý souboj. Slavné krádeži chilského pera v podání Václava Klause by šlapal na paty Miloš Zeman se svojí virózou nad korunovačními klenoty, k nimž se hlava státu před třemi lety dostavila po nevázané pitce na ruské ambasádě.
Letos už otvírání korunovačních klenotů – jak napsal jeden zpravodajský server – prezident ustál. Nepotácel se, nezíral do prázdna a očividně věděl, kde se nachází. Přesto i letošní rituál vyjímání klenotů po sobě zanechal pochybnost: Je to celé opravdu nutné?
Není vyloučené, že naši potomci v daleké budoucnosti budou považovat naši dobu za úžasně bezstarostnou. Z jejich pohledu to mohou být časy, kdy se nejvyšší ústavní funkcionáři neváhali sejít jen proto, aby asistovali u úkonu, jejž zvládne jakýkoli vyškolený muzejník a který navíc nemá s českou státností zhola nic společného. Korunovační klenoty naopak paradoxně reprezentují státnost, jejíž nositele postavila republika mimo zákon. Koruna, sloužící už jen jako relikvie, se pak umístí na výstavu, kde jsou návštěvníci ochotni vystát pětihodinovou frontu, aby se na exponát krátce podívali.
Na touze vidět korunu krále Karla IV. samozřejmě není nic, co bychom měli ironizovat. Žijeme přece v čase, kdy jiní neváhají jezdit stovky kilometrů kvůli výstavám obrazů. Divné pouze je, že to český stát svým občanům tak komplikuje. Koruna císařů svaté říše římské je uložena ve vídeňském Hofburgu, koruna anglických králů v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
