Problémy s úspěchem
Američané umějí rychle vyhrát válku, ale nedokážou zajistit mír
Irák se jako stát hroutí. Bombové útoky, které minulý týden zabily v Bagdádu devadesát lidí, byly jenom další připomínkou, že země zůstává hluboce nestabilní a plná násilí. Z toho plyne poučení, i když se mu stále mnozí mocní ve Washingtonu brání.
Zatímco to šlo s Irákem od desíti k pěti, politici měli vždy rychle po ruce radu. Věční jestřábi jako senátor John McCain tvrdili, že kdyby Obamova administrativa vyslala do oblasti více vojáků, byl by Irák stabilnější. Jiní říkají, že potřebujeme více diplomatů a politických poradců, kteří by vojenské úsilí podpořili. Další pak ještě dodávají, že bychom se měli soustředit na irácké vedení a nutit jej k větší vstřícnosti vůči vlastním lidem.
Tálibán na postupu
Možná by stálo za to odhlédnout na chvíli od Iráku a podívat se na jinou zemi, do jejíhož chodu se Amerika zapletla. V Afghánistánu jsou Spojené státy vojensky, politicky a ekonomicky přítomny patnáct let. Několikrát posilovaly své jednotky. Ve válce utratily podle některých odhadů jeden bilion dolarů a pořád financují velkou část afghánského rozpočtu. Afghánistán zvolil vládu národní jednoty.
Přesto došla v říjnu OSN k závěru, že se povstání Tálibánu rozšířilo na největší rozloze od roku 2001. Danielle Moylanová v deníku The New York Times hlásí, že Tálibán v tuto chvíli ovládá nebo usiluje o celou provincii Hílmand s výjimkou tří okresů. Dodává, že podle všeho loni dezertovalo třicet šest tisíc policistů – téměř čtvrtina celkového počtu. Minulý měsíc…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu