Češi před lety kvůli neúspěchu skupiny Kabát odepsali televizní soutěž Eurovize.
Teď se do finále poprvé v historii dostala Češka Gabriela Gunčíková. „A média vzala zatracovanou soutěž opět na milost,“ říká Václav Štětka z Institutu sociologických studií Univerzity Karlovy.
Daří se Eurovizi naplňovat myšlenku propagace evropské jednoty, se kterou byla před 60 lety založena?
Trochu to ustoupilo do pozadí. Eurovize je dnes velký televizní spektákl bez hlubších ambicí. Může být chápána nejspíše jako přehlídka evropské kulturní rozmanitosti, jakkoli ji do značné míry limituje homogenní hudební styl.
Do jaké míry je soutěž politická?
Pravidla to zapovídají, ale politika se do soutěže dostává. Letos soutěží za Ukrajinu zpěvačka Jamala, která je krymsko-tatarského původu. Její vystoupení má politický podtext (píseň o deportaci její rodiny Stalinem v roce 1944) a výzvy k hlasování pro Jamalu fungují jako výraz protestu proti ruské anexi Krymu.
Česko na Eurovizi dlouhá léta nikoho neposílalo. Proč?
Před první účastí v roce 2007, kdy nás reprezentovala skupina Kabát, média prezentovala soutěž velmi pozitivně a přebírala její oficiální rétoriku. Po krachu Kabátů se pohled dramaticky proměnil. Média začala Eurovizi odsuzovat jako výraz evropské kulturní dekadence a volat po tom, aby Česká televize tuto pochybnou estrádu bojkotovala, k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
