Barokní expedice na Mars

Stejně to musely být krásné časy: na počest narozenin T. G. Masaryka věnoval velkostatkář Alois Svoboda v roce 1922 obří pozemky v pražské Troji i s barokním zámkem státu. Podle jeho přání se tu měly založit studentské domy a jiné instituce k výchově mládeže.  Stát ovšem nebyl schopen se sám se sebou dohodnout, jak všechno udělat, takže se tu místo kampusu postavila zoo, botanická zahrada a ze zámku se stala galerie.

Přes léto se v ní koná výstava muže, jenž má daleko k obchodním schopnostem Aloise Svobody. Nicméně má hodně blízko k jeho snílkovské nátuře. Letos padesátiletý sochař Jiří Příhoda si po vzoru svého učitele Aleše Veselého vzal do hlavy, že se v uměleckých projektech postaví do role demiurga, který bude skrz své monumenty konstruovat vlastní divotvorný vesmír. A stejně jako nedávno zemřelému Veselému se mu to povedlo.

Pod vlnou

Jihlavský rodák začal realizovat své umělecké vize zostra. Koncem osmé dekády se pokoušel na Havlově kopci nedaleko svého rodiště pomocí draka na ocelovém lanku vyvolávat blesk a spojovat tak nebe se zemí. Intuitivně; o landartových akcích nic nevěděl a nebezpečné experimenty prováděl při opušťácích z vojny. Na Vysočině takhle strávil několik let, bez pozornosti jakéhokoli publika. U hradu Roštejn vytvořil nenápadný sochařský park složený z otesaných a obarvených kmenů, jen v modelu celkem pochopitelně zůstal mnohem odvážnější plán vyzvednout téměř půlkilometrový čtverec mořského dna tak, aby při odlivu vyčníval metr nad a…