0:00
0:00
30. 4. 20165 minut

Zmatek kolem svobody

Případy Ševcov a Krejčová odhalily, jak málo toho víme o extremismu

Policie, státní zástupci a nakonec ani soudci si nevědí rady s projevy extremismu všeho druhu. Nemají zřejmě úplně jasno, kdy jde o svobodu projevu, a kdy naopak o útok proti ní. Podobně jsou na tom i ti nejvlivnější politici. Výsledkem je, že dostáváme od státních i justičních institucí zmatené a protichůdné výstupy, jako je to v čerstvých případech aktivistů Igora Ševcova a Kateřiny Krejčové.

Můžeme se uklidňovat tím, že stát a spravedlnost reagují na měnící se svět, a proto jejich nové vymezování hranic svobody projevu provází zmatek. Ale může to být i obráceně. Extremisté všech forem a povolání zkoušejí, jak daleko mohou zajít, a justice jejich tlak nezvládá.

↓ INZERCE

Anarchistický terorismus

Igor Ševcov byl loni označen policií a státními zástupci prakticky za prototyp radikalizující se levice, za anarchistického „teroristu“, který zaútočil zápalnými lahvemi na dům českého ministra obrany. Této nálepky Ševcova zbavil minulý týden – zatím nepravomocně – soud a obvinění z útoku na dům pro nedostatek důkazů zamítl. Místo toho však Ševcova jako ruského občana odsoudil k dvouletému zákazu pobytu v Česku za to, že spolupracoval na sprejerské akci proti ruzyňské věznici, kde byl ve vazbě levicový aktivista.

Nepovolené sprejerství je v Česku trestným činem, na první pohled se tedy zdá, že je vše v pořádku, podobně jako u Kateřiny Krejčové. Ta byla nejdříve odsouzena a odvolacím soudem pak osvobozena za údajné napadení policisty, chránícího povolenou protiislámskou…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc