Jak se měří prosperita

Co byste byli raději? Středověký monarcha, nebo zaměstnanec moderní kanceláře? Král měl armády sluhů. Oblékal se do nejjemnějšího hedvábí a jedl nejvydatnější jídlo. Ale také ho trápily bolesti zubů. Mohly ho zahubit smrtelné nemoci. Cesta kočárem z jednoho paláce do druhého mu trvala týden. A musel neustále poslouchat otřepané vtipy svých šašků. Život kancelářského nádeníka 21. století je mnohem lákavější – stačí pomyslet na moderní stomatologii, antibiotika, cestování letadlem, chytré telefony a YouTube.

Tohle ale není otázka ze společenského kvízu. Je na ní vidět, jak složité je porovnávání životních úrovní v čase. Jenomže taková srovnání, to není jenom rutina. Stojí totiž hlavně na jediné hodnotě: na hrubém domácím produktu (HDP). Jedno jediné číslo se stalo zkratkou pro hmotný blahobyt, dokonce i když je to velice nepřesný ukazatel prosperity a jeho kvalita se neustále zhoršuje. V bohatém světě může dokonce vyvolat obavy o všechno možné – od stagnujícího příjmu po neuspokojivý růst produktivity.

Obhájci HDP tvrdí, že statistika není určena k tomu, co se od ní dnes požaduje. Původním účelem tohoto plodu krize třicátých let a nezbytnosti ve válečných čtyřicátých letech bylo měřit produkční schopnost ekonomiky. Potom se HDP stal „Polárkou“ politiky při stanovování daní, nápravě nezaměstnanosti a potlačování inflace.

A přitom bývá často strašlivě nepřesný. HDP Nigérie vyskočil v roce 2014 o 89 procent; stačilo, aby cifršpioni upravili své metody. Převládá…