Filmový úlet

Francis Ford Coppola si byl vždy jistější v mantinelech klasických žánrů. Rozvolněné formy, v nichž se pokoušel filozofovat a přiblížit artovému, či dokonce experimentálnímu filmu, jenž by více odpovídal jeho image auteura, mu často divočely pod rukama. Jednou takovou divočinou je snímek

Youth Without Youth

(2007) o lingvistovi, který objeví tajemství života. Coppola se tu opírá o berličky formálních ozdob a klopýtá napříč časovými rovinami a metafyzickými kontemplacemi o času a nesmrtelnosti k nesourodému tvaru, na němž je vidět spíš urputná snaha natočit „jiný“ film než schopnost takový film opravdu natočit.