Zazpívejme si

Dry your eyes – osušte slzy. Come together – pojďme na to. A pak hippy, hippy, shake – pěkně se rozparádíme. Ano, poznali jste pár úryvků ze zlatého fondu světové pop-music. Všichni je známe, rozumíme jim a máme je rádi. Tak proč si je nezazpívat? Není čas? Trochu se stydíme? To všechno se ale dá řešit.

Němci byli zase jednou první, kdo to dokázali. Opět předvedli, že je nezastaví objektivní překážky ani vlastní slabosti. A zpívají. Vynalezli totiž Rudelsingen neboli hromadné karaoke. Jelikož tento fenomén k nám, pokud víme, zatím nedorazil, jsme odkázáni na zprávy z německých médií a záběry na YouTube, na nichž zvesela zní jeden šlágr za druhým. A tušíme, že až se i Češi rozezpívají, všechno bude fajn.

Jak se sousedům povedlo, že se dali hromadně do zpěvu? Oblíbený německý estrádní umělec David Rauterberg si už před pár lety na svých vystoupeních a workshopech všiml, že lidé rádi zpívají. Že ještě radši zpívají společně, protože radost ze zpěvu se pak násobí radostí z kolektivního prožitku.

Začal tedy lidi zvát ke společnému zpěvu. Do sálu, kde stojí on s kytarou a další muzikanti. Za nimi na plátně běží texty populárních šlágrů. A publikum stojí před nimi, podupává a zpívá. Zprvu možná trochu nesměle, ale pak se i spořádaný německý občan rozparádí, začne se houpat v bocích a spustí Dancing Queen. A skutečně se v tu kouzelnou chvíli stává tančící královnou – i když přišel jako úředník v brýlích.

Akce Rudelsingen (viz rudelsingen.de) probíhají asi v šedesáti…