Mysleli si, že ten „hlas ďábla“ srazí mléko, kouř zabije ptáky a otřesy zbaví ženy plodnosti. Všechny tyto hrůzy vyvolával při prvním spatření jediný objekt: vlak. Tak jednoduše zní i název knihy, v níž americký novinář a profesor anglistiky Tom Zoellner podává poutavé kulturní a sociální dějiny železniční dopravy. Líčí zrození lokomotivy v Cornwallu, popisuje, jaký význam měla železnice pro kolonizaci Ameriky, jakou roli hrála v bolševické revoluci, ale i to, jak rozporuplný postoj k ní měl Gándhí či jakým politickým nástrojem v rukou Číny je megalomanská trať do Tibetu. Tyto pohledy pak prokládá minireportážemi z cestování historicky významnými železnicemi.
Paleta významů, s nimiž vlak v průběhu historie spojuje, je obdivuhodná. Rekapituluje i diskuse, jestli bylo budování železnic nástrojem k rozvoji individualismu, nebo rafinovanou metodou, jak stvořit povolné občany. Víceméně ovšem zavrhuje obojí: vlak je pro něj prostředím navýsost vhodným pro nezávaznou konverzaci a mocným demokratizačním prostředkem. Společnost, v níž žijeme, podle něj vytvořily právě železnice. Mluví dokonce o železničním rytmu v dechu Ameriky a o duchu země, která má do charakteru vepsanou „prapůvodní přátelskost“. Ve státě, který zrušil bariéry tříd a založil existenci na demokratickém vládnutí a volném trhu, se prostě od cizích lidí „očekává, že spolu budou mluvit“.
I autor si známosti z kupé užívá. Avšak stejně jako tu nezažil jen příjemné chvíle, ani jeho dějiny železnice nejsou pouze…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu