Jizerky ve stroji času

Vyjde již třetí díl vaší úspěšné česko–německé publikace srovnávacích fotografií Jizerské hory včera a dnes. Proč lidé milují „srovnávačky“?

Je v tom nostalgie a zároveň dokumentární hodnota, takový stroj času. Na starých pohlednicích vidíte scenerie ze života v obcích a městečkách. Dýchne z nich na vás klid, sousedská atmosféra, pomalost tehdejšího života. Na pohlednicích, jež zachycují turistické cíle, to naopak kypí životem. První rozhledny, boom horských chat, rozvoj turismu na přelomu 19. a v první polovině 20. století. To vše přerušily válečné události a odsun Němců, po němž následovalo české osídlení, chataření, chalupaření a nástup „eróháckých“ dovolených.

Co ještě z nich vyčtete?

Zajímavé je sledovat i tehdejší oblečení do hor, podle dnešních měřítek sváteční: pánové v oblecích, košilích, kloboucích, šněrovacích botách, dámy v šatech, sukních a též s pokrývkou hlavy. Pozoruhodné jsou také staré pohlednice a fotografie krajiny: obdělaná políčka, jež náležela k chalupám, pastviny, louky, pasoucí se krávy, opečovávané sady… Dnes krajina působí, jako kdyby ji stromy pohlcovaly, je přeťatá komunikacemi, stavbami, někdy paneláky. A hlavně – některá místa již neexistují.

Proč jste se srovnáváním začal?

Kdysi se mi dostala do rukou Kniha o Jizerských horách Miloslava Nevrlého plná reálií, ale také pověstí, legend, pomníčků různých mordů,…