Díra v croissantu

Francie se už zase bouří. Tentokrát vehnal masy do ulic vládní pokus rozhýbat tamní ztuhlý trh práce. Plán by mohl zjednodušit najímání a propouštění zaměstnanců a přiblížit specifickou situaci v zemi směrem k ostatním evropským státům. Francouzi ale znovu prokázali odolnost vůči změnám a namísto alespoň nějaké perspektivy je na obzoru ústup vlády z reformních pozic a další citelná porážka prezidenta Françoise Hollanda.

Deset procent – a nic

Francouzský pracovní trh je mimořádně strnulý a všichni to vědí. Pro ilustraci stačí zmínit jedno číslo: 90 procent Francouzů, kteří na něj v současné době vstupují, dostane jen krátkodobou smlouvu, zpravidla maximálně na rok. Zaměstnanecký kontrakt na dobu neurčitou – ve zdejší zeměpisné šířce zatím běžná věc – je ve Francii pro podstatnou část populace vzácností.Tento fenomén se týká především soukromého sektoru, ale také úřady a státní podniky kvůli vysokému penále za propuštění zaměstnance se smlouvou raději nikoho neberou nebo najímají externisty, jež zákoník práce chrání minimálně.

Doplácejí na to nejvíc mladí lidé, kteří se poprvé ucházejí o práci. Drtivá většina se záhy a často na řadu let dostane do spirály neustálého licitování o prodloužení dočasné smlouvy, každý čtvrtý Francouz mezi 18. a 25. rokem pak volí cestu nezaměstnanosti. Francouzský ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Jean Tirole v článku pro Le Monde právě tohle na současném stavu zkritizoval. Touha Francouzů po rovnosti a jistotách podle něj ve…