Dopisy

ODJINUD

RESPEKT 2/2015

V článku Přítel na telefonu jste přeložili titulek „Workers on tap“ jako „Pracovníci na provázku“.

Nejsem překladatel, ale myslím, že význam toho titulku je trošku jiný. Původně jsem si myslel, že autor mínil „Pracovníci na dotek“, kde „tap“ by bylo použito ve významu dotek (na obrazovce mobilního telefonu), což by dávalo smysl v kontextu toho, že se v článku píše o několika aplikacích pro chytré telefony.

Pak jsem si ale našel původní článek v The Economist a podle obrázku to vypadá, že autor spíše mínil „na čepu“ (používá se třeba „beer on tap“). Nicméně to by byl dost zvláštní titulek, uznávám…

Martin Hapl

EDITORIAL

RESPEKT 6/2015

Reaguji na odkaz na citát „Asklepiovi kohouta“. Domnívám se, že všichni, kdo prošli všeobecným vzděláním například na gymnáziu, by se orientovat měli. A těch mezi vašimi čtenáři bude možná i většina. Rovněž se přidávám k zástupu pravidelných křesťanských čtenářů, kteří by uvítali, kdyby vaše komentáře týkající se církví, víry, náboženství apod. byly zasvěcenější, informovanější, nestrannější.

Alžběta Dřímalová

SLOVENSKÁ SRÁŽKA

RESPEKT 6/2015

Martin M. Šimečka ve svém článku nastiňuje chmurnou atmosféru Slovenska rozděleného referendem o rodině. Bez důkazů přidává obvinění, že organizátorům jde „samozřejmě o tažení proti homosexuálům“. Cituje výrok „Vytlačte tuto špínu za hranice státu“, aniž by uvedl jeho autora. A dospívá k závěru, že ve skutečnosti se slovenská církev snaží „křečovitě zvrátit proces modernizace“.

Autorovy názory navazují na jeho článek z prosince 2013 o podobném referendu v Chorvatsku. V něm byl pobouřen už tím, že pořadatelka chorvatského referenda Željka Markićová argumentovala „právem vyjádřit svůj názor“, ačkoli podle Šimečky se přece předpokládá, že taková argumentace se používá pouze „při zajištění práv dosud diskriminovaným menšinám“.

„Tento nový druh aktivismu využívá principy svobody projevu a demokratická pravidla, zejména prvky přímé demokracie, jde však proti podstatě občanské společnosti a rovnosti jejích členů,“ tvrdil tehdy Šimečka. Zarážející je, že novinář Respektu, tedy média, které vždy vítalo pořádání jakýchkoli referend a dalších prvků přímé demokracie, najednou jejich využívání upírá křesťanům, jichž je (počítáme-li ty praktikující) dnes také menšina a někteří si mohou rovněž připadat diskriminovaní – například hrozbou školní výchovy, která jde proti jejich zásadám.

Jan Mazanec, novinář, Pelhřimov