Prameny jistoty

Autobus projede kolem sochy svatého Jana Nepomuckého a zastaví na konečné u vchodu do bývalé radnice. Nikdo ze stovky místních z něj v odpoledne všedního dne nevystupuje. A nikdo nenasedá, když se po dvou hodinách vrací po hrbolaté silnici z obce Prameny zpátky do Mariánských Lázní kolem řady okálových domů z osmdesátých let minulého století a míjí zavřený křiklavě oranžový penzion, který tu čeká na lepší časy. Za posledními domky řidič koutkem oka registruje hromadu suti pokrytou sněhem, která kdysi ještě ve tvaru lázeňského domu symbolizovala rozmach: Prameny byly až do druhé světové války bohatým lázeňským městečkem s více než tisícovkou obyvatel. Později odpoledne dalším spojem přece jen přijíždí hrstka lidí z práce a jedno dítě ze školy.