Ztrácíme schopnost spolupráce

Jak byste vysvětlil malému dítěti, jak se letos změnila Evropa?

Řekl bych mu, že v ní zavládl neklid a my Evropané máme starosti a jsme zmatení. A zároveň ztrácíme ducha spolupráce. Zapomínáme, že jsme silnější, když držíme pohromadě, než když každý jedná sám za sebe.

Zhoršila se i spolupráce v Evropském parlamentu, kde vedete lidoveckou – a nejsilnější – poslaneckou frakci?

Paradoxně ne. Tlak letošních krizí – hospodářské, bezpečnostní, migrační – u nás vedl k ještě těsnější debatě mezi poslanci z různých států. Společná řešení jsme často schopní najít, problém nastává při jejich schvalování v Evropské radě, kde jednají jednotlivé, mnohdy egoistické národní vlády. My jsme připraveni. Selhává národní úroveň.

Štve mě, když slyším, že „Evropa selhává“ – například v migrační otázce. Prosím občany, aby se dívali na dění pozorně a ptali se, kdo je ta „Evropa“. Evropská komise předkládá rozumné plány, parlament je většinově schvaluje – pak to ale naráží na neochotu národních vlád. Příkladem je třeba ochrana vnějších hranic Evropské unie, kterou si většina Čechů nepochybně přeje. Řecko musí podle zákonů chránit vnější hranici EU a nezvládá to. V září se proto šéfové evropských vlád dohodli, že policisté a úředníci z členských zemí pojedou do Řecka a tam pomohou při ochraně hranic. Dohoda zněla, že státy poskytnou 750 policistů – nyní, po třech měsících, je připraveno odjet jen 300 lidí. To je přece…