Ústí hlavně

1.

Včerejší noční debaty v baru, s různejma lidma, v různejch časech atd., se úplně náhodou vždycky stočily k Ústí a věcem okolo života v něm. Kdybych to měl podtrhnout a sečíst stejně jako pak barman můj lístek: špatný. Krásný kopce okolo, řeka, střekovskej hrad, za 15 minut městskou dopravou nebo na kole v přírodě a pár dalších věcí, jo, to všechno jo, ale tim ten výčet náhle a prudce končí. Vlastně ne, ještě atmosféra, to taky řikali nezávisle na sobě ty lidi, ta je tady zvláštní, nebo spíš divná. Vždycky ale nějak přitahovala. A vlastně taky Činoherák a Klíše… no teď jsem chtěl začít žertovat a vyjmenovávat další věci a dojít k tomu, že se vždycky nadává na to nejbližší, ale ty lidi fakt nebyli nějaký zapšklý mudrlanti a evidentně měli s čim srovnávat. S jinejma podobně velkejma městama v Čechách. Možná ta rekonstrukce centra pomůže, možná tomuhle městu nepomůže nic. Benátky severu ne, nepravidelná perla ne, magnet z železářství ve Vaníčkovce to asi. Kdo má rád Topolovu Sestru, najde si to tady. Kolega poslouchá sbíječky na Míráku.

2.

Město mezi pěti pahorkama, se třema mosty / špatnou pověstí a jednim letňákem / patnáctej prosinec vypadal / jak ten chlap co mu stará frnkla s cesťákem / Tvý chyby jsou ostřelovači / co na tebe ze střech míří / čekal jsem na špatnym nádraží / a v Desire jsou čtyři

3.

Včera byl měsíc nad řekou / nechal tam malej šrámek / a kavka křičela ze střechy / na chlapa co nemůže / trefit…