Síla dolaru

Čekání na to, zda americká centrální banka Fed zvedne úrokové sazby, připomínalo čekání na bílý dým z komínu ve Vatikánu. S tím rozdílem, že na magické rozhodnutí, jež mělo odstartovat novou éru v globální ekonomice, místo davu věřících napjatě čekaly miliony investorů a také vlády mnoha států na celém světě.

Zvednutí sazeb z pásma 0–0,25 procenta do rozmezí 0,25–0,50 procenta, jež ve středu ohlásila šéfka Fedu Janet Yellenová, vypadá jako malý krůček, ve skutečnosti je to ale velký skok. V symbolickém jazyce oznamuje, že krize americké ekonomiky – jedna z nejdelších v historii – skončila. Nezaměstnanost klesla na minimum a oběh peněz v soukromém byznysu se natolik zrychlil, že může být odpojen od přístrojů, jež ho uměle udržovaly při životě. Těmi byla právě téměř nulová úroková sazba, která umožňovala firmám levně si půjčovat, a také pumpování mnoha miliard dolarů do ekonomiky.

Na tom, co bude toto odpojení znamenat v praxi, se však ekonomové neshodnou. Jedna skupina říká, že se nestane nic, protože zvýšení sazeb je dobře načasované a světový byznys ho očekává už od letošního léta. Druhá skupina tvrdí, že riziko je velké, a nevylučuje tektonické otřesy v různých částech světa, jež by mohly odstartovat novou globální krizi.

Polarita autorit jen potvrzuje, že dnešní ekonomie je spíše alchymií než exaktní vědou, která nedokáže proniknout do složité globální struktury. Ilustrací této nejistoty budiž několik příkladů.

Čína a Turecko

Velkou neznámou je Čína.…