O miminku pod stromem
Některé vánoční tradice jsou téměř neměnné, do jiných se promítají společenské zvraty. „Zda se vánoční stromy na náměstích rozsvítí, záviselo na politické atmosféře,“ říkají autoři knihy České Vánoce od vzniku republiky do sametové revoluce Pavlína a Petr Kourovi.
Tradice stromů na náměstích je spojena s Rudolfem Těsnohlídkem. Co se tenkrát stalo?
Pavlína: Brněnský redaktor Lidových novin se v roce 1919, dva dny před Štědrým dnem, vypravil s přáteli do lesa uříznout si stromek. A najednou uslyšeli nářek. Vydali se zjistit, kdo ho vydává, mysleli si, že zvíře. Jenže pod smrkem leželo miminko promodralé zimou. Bylo jasné, že dítě, holčičku, tam někdo odložil. Odnesli ji na četnickou stanici, odkud byla převezena do nemocnice. Těsnohlídek pak vše popsal v článku Betlém našich dnů, který vyšel v předvečer Štědrého dne v Lidových novinách.
Našla se matka dítěte?
Petr: Ta se na Štěpána sama přihlásila na policii. Dítě odložila, jelikož se ocitla v existenční tísni. Otcem byl ruský zajatec přidělený na zemědělské práce, který se však po válce vrátil domů. Matka byla odsouzena na pět měsíců těžkého žaláře a holčičku pojmenovanou Liduška adoptovali manželé Polákovi z Brna. Těsnohlídkem ta příhoda otřásla a rozhodl se, že udělá vše pro to, aby už žádné dítě nebylo odloženo. A vymyslel charitativní akci Vánoční strom republiky.
Kde se inspiroval?
Pavlína: Miminko bylo nalezeno pod stromem, snad proto si vzpomněl na rok 1914 v Dánsku. O prvních válečných Vánocích před kodaňskou radnicí vztyčili a rozsvítili Strom dobré vůle, pozdrav lidskosti na všechny fronty. V roce 1924 se pak díky Těsnohlídkovi na brněnském náměstí Svobody rozzářil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
