Důvěra v komíně

Právo dýchat čistší vzduch je víc než právo na nedotknutelné obydlí. Před týdnem se na tom usnesla vláda a schválila novelu, která městským úřadům dává pravomoc zkontrolovat, čím kdo v domácím kotli topí: fyzicky vejít do domu, bez povolení soudu nebo státního zástupce. Ještě o tom bude muset přesvědčit parlament.

Argumenty pro jsou jasné: pálené plasty či mokré dřevo nebezpečně špiní vzduch, který dýchají sousedé. Dosavadní systém kontroly je nechránil, s chronickými znečišťovateli nešlo hnout, což podle mnoha starostů otravovalo ovzduší v obcích i v přeneseném slova smyslu. Podle odpůrců (k nimž částečně patří i lidovci, kteří se při vládním hlasování zdrželi) jde o nebezpečný průlom jednoho z klíčových ústavních práv.

Jejich výtky jsou oprávněné, i když hlavní kritici, občanští demokraté, řečmi předsedy Petra Fialy o „návratu socialismu“ strhávají celou debatu k pouhé výměně invektiv. Jiné návrhy, jak se zbavit sousedské praxe, která lidem reálně zkracuje život, nepadly. Jen ministr zemědělství Marian Jurečka nezávazně navrhuje inspekční drony nad podezřelými komíny.

Létající roboti, které vyšlou státní inspektoři životního prostředí a budou se vznášet nad nedotknutelnými domy, jsou ale mnohem přízračnější představa než ohlášená (potenciální palič zakázaných materiálů podle návrhu nejprve dostane varovný dopis) návštěva obecního úředníka. Toho známe, je to živý člověk, se kterým můžeme mluvit, je to náš soused. A navrhovaná novela se dotýká samého jádra…