V kavárně Paul v areálu štrasburského centrálního nádraží stojí preso dvě eura, latté tři. Lidé čekající na vlaky do Paříže, Bruselu nebo Lucemburku si tu nad šálkem krátí čas četbou novin a k tomu přikusují čerstvě připravené croissanty. Praktičtější místo na setkání člověk v okolí jen těžko najde, takže se tu při cestě do práce někdy zastaví i úředníci okolních evropských institucí. A prošedivělý muž, který zrovna dosedá na jednu z uvolněných židlí, vypadá jako jeden z nich. V černém obleku, jemně proužkované kravatě a tmavém kabátě je od ostatních k nerozeznání.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
Arthur C. Brooks, The Atlantic•20. 11. 2024