Baby Jane

Knihy finsko-estonské autorky vycházejí v češtině na přeskáčku, takže tuzemský čtenář může mít dojem, že výsadním polem Sofi Oksanen je všeobecně oblíbený žánr „lidské osudy na pozadí velkých dějin“, jimiž je v jejím případě dominance Sovětského svazu. Což není celá pravda: novela Baby Jane, kterou máme nyní k dispozici, vyšla původně v roce 2005, tedy mezi oběma již do češtiny přeloženými romány Stalinovy krávy a Očista. A na rozdíl od nich s velkými dějinami – v Evropě rozuměj zpravidla čímkoli po roce 1938 – nijak nesouvisí. Je to navýsost psychologické dílo.

Příběh z Helsinek z přelomu devadesátých a nultých let má dokonce všechny ingredience k tomu, aby byl cool. Jistěže jsou obě hlavní hrdinky homosexuální, pochopitelně tu svou roli hraje deprese i sebevražedné sklony; a vůbec je tu spousta zvrhlostí a podivností, například jejich společná živnost, která úzce souvisí s obnošeným spodním prádlem. Ale Oksanen o takových hraničních věcech psát umí. Kde píše o krutostech, je věcná, nikoli samoúčelná, a přesto krutosti neubírá. Kde píše o intimitě, je otevřená, leč nikoli vulgární, a vždy zůstává i dávka něhy.

Ve zmíněných románech si pro velký příběh vytyčila také velkorysý prostor. Baby Jane je útlý svazek, který lze přečíst za dvě hodiny. Je to ideální prostor pro jemnokresbu jedné věci, kolem níž se kniha točí. „Toho něčeho navíc“, čím Piki, přítelkyně bezejmenné vypravěčky, trpí návdavkem k obligátní depresi. Ale je to i trochu nevyužitá šance. Oksanen je chápavá a má vhled, ale nikdy nezodpoví otázky, které čtenáři vyvstanou; nikdy do důsledku a hloubky nepopíše, jaký je život Piki a lidí kolem ní.

Baby Jane je skvěle a hladce napsaná kniha, která přes povrchně šokující atributy není ani povrchní, ani nemá potřebu šokovat. Je to chytrá a velmi dobrá kniha, jíž chybí sto stránek k brilantnosti. I z nedořečených náznaků je totiž zřejmé, že tahle skica má náběh – a Oksanen schopnosti – ke strhujícímu portrétu mezilidských vztahů v jejich extrémní podobě.

Sofi Oksanen: Baby Jane 
Přeložila Linda Dejdarová, Odeon, 176 stran