Editorial: Miloš Zeman proti dětem

Francouzský premiér Manuel Valls prohlásil, že „Francie bez francouzských Židů už není Francie“. Francouzský prezident Hollande prohlásil: „Oběťmi islamistického fanatismu, fundamentalismu a netolerance ve světě jsou v prvé řadě muslimové.“ Český prezident Miloš Zeman prohlásil: „Každý má žít ve své původní zemi.“ Zatímco první dva politici jednají jako státníci, kteří řeší vážný problém, náš prezident se chová jako extremista, jenž problém pouze vytváří. Přitom stačilo, aby mlčel, protože on žádný problém řešit nemusí.

Jak moc Zemana děsí jinakost, ukázal minulý týden ještě jednou, když v Pardubicích na otázku, jak vnímá soužití postižených a zdravých dětí, oznámil: „Vůbec se mi to nelíbí a jsem proti. Sloučení handicapovaných dětí s těmi nehandicapovanými je neštěstí pro obě skupiny. Děti jsou daleko šťastnější, když jsou zasazeny do rovnocenné komunity.“

Na takový názor se těžko hledá slušná odpověď. Co přijde příště? Návrh na sterilizaci duševně chorých? Zákaz veřejných vycházek lidí s rakovinou? Odsun umírajících za město, abychom se na ně nemuseli koukat?

Prezident svá skandální slova na adresu postižených pronášel v místnosti, která byla plná inteligentních lidí. A bylo ticho, nikdo neprotestoval. Naštěstí se ozvalo hodně lidí aspoň dodatečně, ale je škoda, že Miloš Zeman nebyl konfrontován se svými slovy hned na místě. Vydělování člověka ze společnosti kvůli původu rodičů, zdravotnímu handicapu či názorům nelze akceptovat ani přejít. Úkolem moderní demokratické společnosti je zastat se i nejslabších proti těm nejmocnějším.

Zástupci levice přes jasnou zkušenost stále tvrdí, že je dobře, že máme levicového prezidenta. Faktem však je, že na Hradě sedí konzervativní extremista, který s levicí nemá společného vůbec nic. Ať už jde o lidská práva, životní prostředí nebo sociální témata. Levicovou rétoriku používá jen tu a tam, aby jeho užiteční idioti ve veřejné debatě neztratili svůj argumentační kompas.

Není problém, že Miloš Zeman má jiný názor na to či ono téma, ale útokem na handicapované děti se vyloučil ze slušné společnosti. S takovým postojem se nemá polemizovat, má se na něj reagovat jen pískotem.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery