Jaká pozitivní zpráva či událost z poslední doby vás zaujala a zasloužila by si určitě větší publicitu?

Budu se držet svého ševcova kopyta. Před pár dny oblétla svět zpráva o objevu nového lidského druhu v Jižní Africe. Informace se dostala i do českých médií včetně Respektu, což je fajn. Články referovaly o tom, že objev učinil „mezinárodní tým vědců“ (Blesk.cz) nebo „mezinárodní tým paleontologů“ (Technet.cz). „Vědci“ hlásili unikátní objev i v Respektu a na Eurozprávách. Zajímalo by mě, kolik českých čtenářů a čtenářek si z těchto zpráv dovodí, že za náročnou vykopávkovou prací stojí výhradně vědkyně – ženy. Slovutní čeští jazykovědci nás jistě opět budou ujišťovat, že používání obecného mužského rodu pro popis skupin lidí v češtině nemá žádný dopad na to, jak vnímáme realitu. Nesouhlasím. Je totiž zcela zjevné, že taková jazyková praxe zastírá přínosy a úspěchy žen. A navíc: proč používat generické maskulinum v situaci, kdy významný objev učinil mezinárodní tým mladých vědkyň!?

V záplavě negativních zpráv mám radost z toho, jakým způsobem se k uprchlické krizi postavila pražská Klinika. V době, kdy je proti anarchistům, za pomoci nastrčených policejních provokatérů, vedeno policejní vyšetřování a kdy jsou obviňováni z plánování teroristických útoků, vidím pravý opak. Novodobí čeští anarchisté a lidé jim blízcí lidé zorganizovali materiální sbírku a dali dohromady skupinu, která pomáhá uprchlíkům na pražském Hlavním nádraží, kde se střídají ve dne v noci ve čtyřhodinových směnách. Nečekají na granty, nespoléhají se na byrokratický aparát. Napravují tak v mých očích to, co stát nezvládl. Pomáhají totiž většinou lidem, kteří byli nesmyslně drženi v detenčních centrech, kde je připravili o poslední úspory. Kupují jim jízdenky, nechávají je u sebe přespat, dávají jim najíst a co je nejdůležitější, dávají najevo, že v Česku jsme schopni nabídnout solidaritu bližním v nouzi. Bez průtahů a brblání. Viva tvořivý anarchismus!

V tomto týdnu mě potěšil názor předního českého stomatologa MUDr. Libora Zdařila, který tvrdí, že používání zubní pasty při čištění zubů je zcela zbytečné. Stačí si zuby čistit deset minut jemným kroužením kartáčku, čímž se rozmělňuje a odstraňuje zubní plak. Tento názor potvrzuje současný pomalý příklon tradiční evropské alopatické medicíny k přírodním a nechemickým řešením v našem běžném životě. Každý den bychom měli dobře zvažovat, co jíme, jak se pohybujeme a jaký máme stav mysli, což je úkol na celý život. Pravidlo pro dlouhodobý kvalitní život je jednoduché: třikrát týdně hodinu sportu, omezovat živočišné tuky a systematicky směřovat svou mysl do pozitivní oblasti.

Je pravda, že média na nás valí horory. Z dobrých zpráv mě napadá časopis Dobré zprávy, který vydává Výbor dobré vůle – vychází šestkrát do roka na internetu a věnuje se vždy nějakému tématu, poslední podzimní číslo například bezdomovectví, další čísla seniorům, romské problematice, lékařské etice, vzdělávání... Záběr je široký a časopis přináší jen dobré zprávy – o tom, jak lidé pomáhají, přináší profily a rozhovory s těmi, kteří více dělají, než o sobě mluví nebo se prezentují v médiích.

… že se mnoho Čechů vypravilo pomáhat válečným běžencům při pochodu před smrtí, že tisíce Mnichovanů tleskaly přijíždějícím uprchlíkům, že krize v Řecku je zřejmě zažehnána, že euro je stabilizováno a krize překonána, že se v roce 2014 podařilo snížit migraci přes Mauretánii na nulu, že Unie pořád drží pohromadě nesmírnou prosperitu pro víc než půl miliardy lidí. To jsou mimořádně dobré zprávy, které se objevují, jen je česká média pojednávají po česku. Proto se pořád těším na tu opravdu pozitivní zprávu, která snad přijde s novou generací českých novinářů: že žijeme v neuvěřitelně krásné, čisté a bezpečné zemi, že jsme v pohodě, že se o naše blaho umíme lidsky podělit s těmi nejpotřebnějšími, a že zkrátka v Česku už není na co nadávat – ani na Řeky, ani na migraci, ani na Unii.