Armády císařů

Jedna nemocnice v São Paulu před rokem oznámila, že porodnické oddělení bude přijímat klientky jen od 10 do 16 hodin a pouze od pondělí do pátku. Sdělení bylo jasné: u nás se rodí jen po předchozí domluvě, tudíž císařským řezem. I pro brazilského ministra zdravotnictví Arthura Chiora to bylo jasné: přístup jeho země k porodům „se stal absurdním“. V roce 2009 se Brazílie stala první zemí na světě, kde se méně než polovina dětí rodila tak, jak to zamýšlela příroda. Podle posledního počítání proběhlo 57 procent porodů císařským řezem, při němž se novorozenec vyjme chirurgicky otvorem v břišní stěně a děloze. Je to skoro dvakrát tolik než před 20 lety. V brazilském privátním zdravotnictví se dnes takto rodí dokonce devět z deseti dětí. Tamní matky – napůl v žertu — říkají, že porodníci snad už ani nevědí, jak miminko vyndat bez skalpelu.

Víc než polovina

Lékařský časopis Lancet publikoval výzkum provedený v 21 zemích. Podle odhadu proběhlo v letech 2010–2011 31 procent porodů císařským řezem. A tento poměr stoupá téměř všude. Do klubu „víc než polovina“ už vstoupily i Dominikánská republika a Egypt.

V mnoha chudých zemích jsou naopak císařské řezy vzácné. Například v Čadu jsou jich údajně necelá dvě procenta. Jinými slovy: čadské ženy, které císařský řez potřebují, se tohoto zákroku často nedočkají. A mnohé proto umírají, stejně jako spousta dětí. Obecně platí, že čím více chirurgie, tím méně úmrtí při porodech – ale pouze když počet dětí narozených císařským řezem dosahuje 10–15 procent. Od této hranice výš už císařské řezy počty úmrtí matek při porodech nesnižují. A nezachraňují ani děti.