Spiknutí byrokratů

Lucy Kellawayová byla na sebe pyšná. Do tří dnů stihla vyřídit pracovní resty, jež se jí po dovolené navršily v počítači. Zůstával jen zdánlivě lehký úkol: vyúčtovat 92,29 libry zaměstnavateli. Po dvou hodinách marných pokusů vyplnit kolonky v novém elektronickém systému (od firmy Oracle), který ji neustále vracel na začátek s výčitkou, že zadává nesprávné údaje, měla slzy na krajíčku a musela požádat o pomoc kolegy.

A jelikož je redaktorkou deníku Financial Times, napsala sloupek, v němž sžíravě konstatuje: „Nový systém je tak bolestně složitý, až se zdá, že právě to je jeho cílem.“ Možná ten, aby firma ušetřila na proplácení zoufalým zaměstnancům, kteří se tabulkami neprokoušou. Jenže hlavní důvod může být mnohem významnější – a o to hrozivější, že si jeho existenci odmítáme připustit. Naše civilizace se potápí ve stoupajícím oceánu byrokracie, která ochromuje ekonomický růst i naši svobodu.

To už ovšem neříká Lucy Kellawayová, ale známý antropolog David Graeber, jenž nedávno vydal knihu s názvem The Utopia of Rules – On Technology, Stupidity and the Secret Joys of Bureaucracy (Utopie pravidel – o technologii, hlouposti a tajném úspěchu byrokracie). Hned v úvodu píše: „Udržovat dnes tržní ekonomiku v chodu vyžaduje tisíckrát více papírování než styl absolutistické monarchie Ludvíka IV.“

Náš život je regulován do stále menších detailů a každý dokument – od žádosti o hypotéku po členství ve sportovním klubu – je rok od roku delší. Problém je v tom, že…