Když studenti a akademici zveřejnili minulý týden výzvu s názvem Vědci proti strachu a lhostejnosti, strhla se mela na obou stranách. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček „soukromě“ prohlásil, že vědci svým apelem na to, aby se Češi v aktuální uprchlické krizi vyvarovali hysterie, zjednodušujících soudů a soustředili se na fakta, pouze „prohlubují příkopy ve společnosti“. Signatáři – například slovy bývalé předsedkyně Akademie věd ČR Heleny Illnerové – se ohradili, že veřejné varování před nenávistnými útoky kvůli barvě pleti nebo náboženské víře nemá s hloubením žádných příkopů nic společného. Za pravdu jim doposud daly tisíce lidí: v době uzávěrky Respektu podepsalo výzvu 2704 akademiků a 5206 podporovatelů z řad širší veřejnosti.
Jeden ze spoluautorů výzvy, přírodovědec Lukáš Novák (26), měl podle svých slov dlouho pocit, že se česká společnost stává čím dál xenofobnější. Stále hlasitěji se ozývaly extremistické hlasy – a získávaly na popularitě. „Z nerozhodnosti nás vytrhly šibenice na Václaváku. Vyhrožovat někomu smrtí za jeho názory – to vás jen nutí je o to víc prosazovat,“ vzpomíná Novák na protiimigrantskou demonstraci z počátku července. „Chceme apelovat na zdravý rozum. Toho má každý dost, ať je vědec nebo ne.“
Autorka studuje češtinu a francouzštinu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
