Dopisy

Město, nebo megaboard

RESPEKT 2/2015

Adriana Krnáčová napsala v e-mailu Respektu: „Třeba velkoplošná reklama se dá regulovat, ne­-­musíme ji hned rušit.“ Pražské stavební předpisy reklamu neruší, nýbrž ji právě regulují, a to dokonce pouze v zastavitelném území obce (na domech a stavebních parcelách) na plochu maximálně šest metrů čtverečních. Kolem ulic a silnic, kde je billboardů nejvíc, reklamu neregulují vůbec. Toho si nevšimla asi ani firma BigBoard a její pomocníci na radnici.

František Kubát, Praha

Národní komerční galerie

RESPEKT 2/2015

Musím reagovat na komentář Jana H. Vitvara, v němž mimo jiné píše, že „výrobu seriálu o Heinrichu von Mattoni si [ČT] nechala zaplatit výrobcem karlovarské minerálky a ten jí za to mluví i do obsazování rolí: jednoho z představitelů hlavních rolí musela veřejnoprávní instituce vyměnit, protože předtím hrál v reklamě na jiný nápoj.“

Rád bych zdůraznil dvě věci: 1. Společnost Karlovarské minerální vody (KMV) je jen minoritním koproducentem projektu formou finančního vkladu, který pokrývá pětinu nákladů rozpočtu seriálu. Hlavním producentem seriálu Já, Mattoni je ČT. 2. Při veškerém schvalování – od literární přípravy přes herecké obsazení až po finální verzi seriálu – má minoritní koproducent pouze poradní slovo. Konečné rozhodnutí vždy náleží ČT a tak to mu bylo i v případě obsazení hlavních rolí.

Rozumím tomu, že konstrukce s údajným „diktátem koproducenta“ je pro média i čtenáře líbivější, ale prostě a jednoduše není pravdivá. V žádném projektu na světě nemůže pětinový investor diktovat tomu, kdo vložil čtyřikrát více.

Pavel Novák, mediální
zástupce KMV

Tohle musí bolet každého

RESPEKT 44/2014

Nutno dodat pár faktů k článkům o chys­tané tzv. Transatlantické úmluvě (TTIP) mezi EU a USA. Podle nich je TTIP „třeba uzavřít“, byť kompromis „bude bolet každého“, nicméně její kritici jsou „hysteričtí“.

Stejně jako možné přínosy, i rizika dohody jsou zkoumána v řadě odborných studií – s různými výsledky. Nezávislá studie Tufts University například předvídá EU pokles exportu, příjmu na obyvatele i pracovních míst.

Vyjednávání je netransparentní, projevem je i zákaz tzv. europetice komisí. Výsledkem je právní spor a petice zdola za zastavení vyjednávání. Jen za dva měsíce ji podepsal milion Evropanů. Tak silný hlas veřejnosti tu dosud nebyl a články by jej neměly ignorovat. Enormní vliv nadnárodního byznysu ve vyjednávání je prokázaný fakt; obavy z toho vyplývající jsou legitimní a podložené. Vyjadřují je mimo jiné ekonomické veličiny jako J. Sachs či J. Stiglitz.

TTIP může být přínosná – pokud nebude reflektovat zájmy soukromé, ale zájmy občanů EU a USA. Má smysl se jí zabývat hlouběji, bez nálepkování kritiků.

Dita Kasalová, Iuridicum
Remedium, o. s.

Někdo se dívá

RESPEKT 49/2014

V prohlížeči Go­o­gle Chrome, ale například i ve Firefoxu, jejž někteří dříve považovali za Googlem „nedotknutelný“, funguje mechanismus, který do centrály Googlu odesílá informace o každé stránce, již navštívíte. Důvod? „Ochrana uživatele.“ Google tvrdí, že má „blacklist“ závadných stránek, před nimiž uživatele chrání. Google zkontroluje každou navštívenou stránku, aby zjistil, jestli není v onom blacklistu. Jsem si jistý, že i většině z vás se to již stalo – jdete na nějakou „pochybnou stránku“ (třeba i politicky nekorektní blog) a místo toho se vám zobrazí upozornění, že stránka, kterou chcete navštívit, obsahuje potenciálně nebezpečná data (či informace?) a jestli jste si opravdu jistí, že ji chcete navštívit.

Data využívají k maximalizaci svého zisku. Troufám si tvrdit, že Google zneužívá svého (téměř) monopolního postavení k dalšímu posilování své pozice na trhu. Jde zejména o otázky placené vs. neplacené reklamy (a jejich různých forem). Google dlouhodobě potlačuje veškeré formy neplacené reklamy ve prospěch reklamy placené (placené Googlu). Pod záminkou zvyšování kvality poskytovaných služeb Google de facto nutí majitele stránek a e-shopů přistoupit na jejich pravidla hry. Mluvím o faktorech od podoby, technických aspektů až po samotný obsah veškerých webů. Pokud se chcete ve vyhledávání umisťovat na předních pozicích, udělejte své stránky podle návodu Googlu nebo zaplaťte (a ani tak nezískáte jistotu návratu své investice).

Jak firmy jako Google budou využívat nasbíraná data v budoucnosti, je dnes těžké odhadnout. Jediné, co mi neustále přichází na mysl, je vize počítačového systému Skynet z filmu Terminátor – zvláště poté, co Google nedávno koupil asi největšího výrobce robotů simulujících živé bytosti (včetně těch lidských) – Boston Dynamics.

Michael Čejka

OPRAVA

V minulém vydání jsme v rubrice 10 světových zpráv uvedli, že předsednictví EU se 1. ledna ujala Litva, pravdou však je, že Unii předsedá Lotyšsko. Za chybu se omlouváme.