Ztracená místa, tajná města a jiné záhady na mapě světa

Kniha o místech na pomezí; na rozhraní souše a moře, přírody a civilizace, existence a neexistence. Tak by se asi nejlépe dala charakterizovat publikace Ztracená místa, tajná města a jiné záhady na mapě světa. Profesor sociální geografie Alastair Bonnett tu píše o ostrovech, jejichž trvání bylo jen přechodné, o prázdných městech i hřbitovech osídlených živými. Líčí historii vesnice ležící na státní hranici, která prochází napříč obydlími, přičemž jejich obyvatelé zřizovali dveře v zemi s nižšími daněmi. Nebo přemítá o ostrůvku uprostřed proudu městských vozovek jako „záchytném bodu ve světě bez místa“.

Kapitoly začínají jako reportáže, které pak poskytují materiál k úvahám. Možná nedosahují závratných filozofických hloubek, ale podnětnost jim upřít nelze. Autor například obhajuje tezi, že žádná z historických vrstev by neměla být zapomenuta. Tvrdí, že čím více „rozšiřujeme města a čím více z nich vytlačujeme přírodu, tím víc nás pronásledují obavy z odvety a současně se zvláštním způsobem probouzí naše představivost – jako bychom na vlastní oči rádi viděli chodníky prorostlé kořeny“. A vrací se také ke zmíněnému tématu hranic: „Možná je načase přiznat, že hranice nás inspirují. Svět bez hranic nejspíš zůstane navždy utopií, ale i kdyby se stal realitou, asi by nás moc nebavil.“

Kniha zapadá do trendu globálního volání po „lokálnu“. U nás do podobné kategorie patří publikace (znovu)objevující Sudety či nedávná Divoká příroda Prahy a blízkého okolí. Aktuálnost svazku přidávají i snahy o založení Liberlandu. Přísný soudce by sice mohl autora obvinit z konjukturalismu, ale stačí říct, že se mu podařilo vyhmátnout téma, které „visí ve vzduchu“ – a to způsobem čtivým, nikoli zjednodušujícím. Nesporné je, že podobných textů by se daly napsat tisíce. Vždyť nějak „pomezní“ jsou leckteré oblasti a potlačenou podobu má každá lokalita. Podobu, kterou stojí za to s pokorou hledat.

Autor je redaktorem serveru iLiteratura.cz.

Alastair Bonnett: Ztracená místa, tajná města a jiné záhady na mapě světa
Přeložil Jan Sládek, Jota, 287 stran