Přímo od Zemana

Já jsem tady – jak to říct – úplně nadšená,“ říká Pavlína Vyskočilová. Vitální šedesátnice sedí v zimní zahradě, ve které jarní slunce, pálící skrz skleněnou střechu, pomalu vytváří letní výheň. V jídelně přes chodbu se chystá oběd a na rozlehlé zahradě s výhledem na přehradu Orlík se vyhřívá pětice mužů. Paní Vyskočilová před měsícem přiletěla letadlem z Oděsy a je jednou z českých krajanek a krajanů, kteří využili nabídku českého státu a vrátili se do země svých předků. Hotel Vltava patří ministerstvu vnitra a zpravidla ho zaplňují čeští policisté při různých školeních, teď jej oživuje hemžení osmdesátky ukrajinských občanů všeho věku. Nadšení jsou úplně všichni. Lze s klidem tvrdit, že ruská válka proti Ukrajině a jedna česká vnitropolitická hra jim přihrála do cesty životní příležitost. Dobře vědí, že hotelový komfort a dokonalé jarní počasí je klam a v Česku je čeká ještě hodně překážek. Přesto opustili svoje domovy a zkoušejí začít úplně znovu.

Politická hra

„Jste tu už měsíc, přesto vás ještě jednou srdečně vítám a doufám, že se vám tady u nás, v zařízení ministerstva vnitra a v Česku celkově, líbí,“ pronáší ke shromážděným krajanům prostřednictvím překladatelky ministerský úředník, „ale všichni víte, že je to jen provizorium. Příští týden vás navštíví ředitel odboru azylové…