Je život ve Vídni skutečně o tolik lepší než v Praze?

Anežka Jabůrková

studentka dějin umění na Vídeňské univerzitě

V podobných anketách hrají roli i aspekty, které z pozice studenta nejsem schopna zhodnotit, avšak mohu porovnat život studentky v Praze a ve Vídni. Ve Vídni v drtivé většině nejsou kvóty na přijímané studenty a zdlouhavá přijímací řízení. Po složení zkoušky z jazyka se můžete zapsat na vysokou školu, jež není zpoplatněna pro studenty z členských zemí Evropské unie. Klasické studentské práce jsou také lépe placeny a dokážou pokrýt náklady na život ve městě. Parky se nezastavují obchodními centry a kancelářskými prostory a korupce není tak lehce viditelná jako v Praze v podobě betonových květináčů s mrtvými stromy a billboardy na každém rohu. Ve Vídni je i větší rozmanitost kaváren, kin, klubů a galerií.

Magdalena Schluckhuber 

PR manažerka, v Praze studovala žurnalistiku

Myslím, že kvalita života je ve Vídni skutečně jiná než v Praze. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že Vídeň je čisté a bezpečné město, kde skoro na každém rohu najdete velký park. V létě lze plavat v Dunaji. Kvalita potravin i jídel v restauraci je vyšší a je častěji předmětem zájmu hostů. Biopotraviny jsou levnější. Líbí se mi, že vstupenky do opery a do divadla dostanu i levně. V kavárně můžu sedět několik hodin a nevyhodí mě po 30 minutách bez objednávky. I Praha má ovšem své výhody, o kterých jsem se přesvědčila. Rohlíky a sýr si lze koupit ještě v sobotu v deset večer. Hospodská kultura je jedinečná. Lidé jsou otevřenější a ochotní pomoci – tedy pokud s nimi člověk mluví česky. Důležitým aspektem kvality života v Praze jsou lidé, kteří jsou trochu jiní, přátelští a neberou život tak vážně. Ve Vídni bydlím šest let, žije se mi tu dobře, ale srdcem žiji v Praze.

Anna Durnová

politoložka působící na Vídeňské univerzitě

Je. Velká část Vídeňanů je skutečně přesvědčena, že žijí v nejlepším z možných měst. Je to dáno především velmi pohodlnou veřejnou dopravou, která je nejčastějším způsobem přepravy. Není divu: metro tu jezdí přes den co tři minuty, zaveze vás během 20 minut na předměstí a o víkendu jezdí 24 hodin denně. Hodně k tomu také přispělo zlevnění roční jízdenky na 365 eur. Navíc dopravní podnik spolupracuje s místními divadly a pořadateli koncertů a vstupenky na představení platí současně jako lístky na veřejnou dopravu. K tomu přidejte ještě spoustu parků, kvalitní síť školek a atraktivní pracovní místa. Dokud se bude v Praze v určitých kruzích veřejné dopravě pohrdavě říkat „socka“, Vídeň asi nedožene.

Eugen Brikcius

spisovatel, filozof a výtvarník

Žiji střídavě ve Vídni a v Praze a ten rozdíl na žebříčku měst se mi nezamlouvá, je příliš velký. Když sečtu všechna plus a minus, tak jsou na tom obě města zhruba stejně. Praha má pro mne větší magii, je mi milejší. Vídeň respektuji. Kvalitu života ve Vídni ovlivňuje „fujavec“. Ten do placaté Vídně občas přivane čistý vzduch. V Praze spíše panuje inverze. Čerstvý vzduch však ani nepotřebuji, mám raději idylické bezvětří a reliéfy. Zeleň a možnosti odpočinku jsou ve Vídni příznivější. Na jejím západním okraji se zdvihají vinice, jež pokračují Vídeňským lesem, který se už dotýká nebe – začínají tu Alpy. V Prátru a vídeňských vinných šencích Heuriger se pak rekreují celé rodiny. K odpočinku patří i kultura. V Praze sice není na špatné úrovni, ve Vídni se však  dělají mohutnější výstavy světové úrovně. Není snad nutné zdůrazňovat věhlasnost zdejší opery a Burgtheatru. Za velkou výhodu Prahy považuji bezplatnou MDH pro seniory. Ve Vídni musí platit.

Ondřej Kohout

výtvarník

Život ve Vídni je určitě v mnoha ohledech lepší než v Praze, jestli o tolik, to nevím. Především si myslím, že řešení autoprovozu je zde nesrovnatelně lepší, netvoří se takové zácpy, provoz je i ve špičkách poměrně plynulý. Je tu dostatek cyklostezek, takže se cyklisté mohou spolehlivě po městě pohybovat.

Na Vídni je příjemné, že se z centra města dostanete na kole za půl hodiny do přírody s možností krásného koupání. Těch možnosti je tolik, že si najdete místo, kde vás nikdo neruší. Je tu také mnoho parků se sportovními hřišti pro veřejnost. Díky poměrně čerstvému větru, který ve Vídni často vane, je tu dobré ovzduší i v zimě.

Město má silné sociální cítění, takže lidé s malými příjmy si mohou požádat o kulturní pas, který vás opravňuje k návštěvě velké většiny kulturních institucí zdarma.

Také infrastruktura potravinových obchodů je na vysoké úrovni, i když v centru nenajdete žádné mamutí supermarkety, přesto je poměr vcelku vyvážený mezi cenově nižšími a vyššími obchody.

Zuzana Brikcius

publicistka

Vídeň je kulturní a otevřené město, ale zároveň tradiční a konzervativní,  každém případě skvělé pro život. Je tu úžasná infrastruktura. I když člověk neumí řídit, dostane se kamkoli. V každé stanici metra jsou výtahy. Myslí se tu na maminky s dětmi, staré lidi i invalidy. Autobusy a tramvaje jsou bezbariérové. Centrum města je proložené parky a v každém si můžete sednout na lavičku či louku. Zároveň vás obklopuje krásná architektura. Člověk se navíc všude cítí bezpečně. Navíc tu neexistuje, aby v centru města postavili obchodní centra jako Palladium. Praha se, myslím, stále více soustřeďuje na konzumní společnost.

Vídeň je sociálně orientované město. Stará se o všechny, ne jen o vybranou společnost. V zimě tu nevidíte bezdomovce ne z toho důvodu, že by tu žádní nebyli, ale proto, že jsou pro ně připravené příbytky. 

Přes rok trávím tak šedesát procent času ve Vídni a zbytek v Praze, kterou miluji.  Život ve Vídni je pohodlnější, klidnější a příjemnější.

Magdalena Kordová

kontaktní kancelář města Vídně v Praze

Je jednodušší a příjemnější. Sbalím děti na kočárek, odpichovadlo a vyrazím metrem, tramvají či autobusem přes celé město do ZOO v Schönbrunnu nebo na Dunajský ostrov aniž by pro mne tato výprava představovala stres a musela jsem brát auto. Bezbariérová doprava opravdu strašně zjednodušuje život. A když jsme už u dětí – všichni z mého okolí dávají děti do školek od časného věku – a mohou, jesliček a školek je ve Vídni dostatek. Jedním z ukazatelů spokojeného a kvalitního života ve městě je přítomnost starších lidí na veřejných prostranstvích v centru města – s jarem jsou vídeňské parky plné babiček a dědečků posedávajících na lavičkách. Ve městě, kde je přítomnost všech generací takto zřejmá, se žije dobře a o něčem to svědčí.

Nikola Kroulíková

studentka sociologie na Universität Wien a webdesignerka na volné noze

Čeho si ve Vídni cením resp. v čem vidím lepší kvalitu ve Vídni než v Praze: Voda z kohoutku, která je vynikající (nejen na chuť) a nezapáchá chlorem. V malých i velkých supermarketech je k dostání převážně regionální ovoce a zelenina – o mléčných výrobcích ani nemluvě. Veřejná dopravaje je vůči běžným platům velmi cenově dostupná. (Roční lístek stojí 365 euro.) Vídeň sice není Kodaň, ale i tak je tu o cyklisty velmi dobře postaráno. Jezdit přes a mimo centrum na kole, není díky zvláštním zónám pro cyklisty problém a spousta lidí toho využívá. V centru je dostatek zelených ploch, které jsou natolik udržované, že si člověk může sednout/lehnout do trávy. S tím souvisí i dohled na to, aby pejskaři sbírali výkaly psů – je to tu samozřejmost a v každém parku najde člověk vtipně zpracované upozornění o pokutě, pokud by někdo zapomněl. Plavání ve starém řečišti Dunaje, Alte Donau, je jako v rybníce. V létě se tak člověk přes pracovní týden nemusí těšit jen na víkend, až bude mít čas vyrazit někam do přírody k vodě - zaplavat si může hned po práci. Kulturní a hudební scéna je ve Vídni velmi různorodá a živá.

Popravdě ovšem neberu tu Mercer anketu příliš vážně. Podobné žebříčky zjišťují (takzvanou) životní kvalitu ve Vídni (v Praze), ale netematizují, pro koho je ta kvalita dostupná. I Vídeň se v posledních 2–3 letech potýká s neúměrně rostoucími nájmy. Čím dál tím méně lidí si může dovolit bydlet v atraktivních oblastech, celé čtvrti a jejich infrastruktura se proměňují v ostrovy pro privilegované a za jejich hranicemi působí diskuse o prvenství v Mercer průzkumu dost směšně.