Co by měla ve vztahu k Ukrajině udělat EU, aby dobře plnila svoji roli?

Erik Tabery: Pozval bych zástupce opozice a vyslechl bych si návrhy, pak pozval nezávislé experty a přijal konkrétní opatření. Jako samozřejmost bych považoval zrušení všech pozvánek pro lídry Ukrajiny. To na úvod.

Petr Honzejk: Zablokování aktiv lidí zodpovědných za masakry je naprosté minimum.

Ondřej Soukup: Komisař Füle mluvil o tom, že evropská politika vypadá jako pasivní, ale ve skutečnosti vede mimořádně intenzivní zákulisní jednání. Rád tomu věřím, ale nyní už situace přešla do stavu, kdy návštěvy v Kyjevě nestačí.

Robert Břešťan: EU je založená hlavně na „soft power“, která navenek nikdy nebude vypadat moc akčně. Upřímně mne napadají právě ta „intenzivní zákulisní jednání“, jenže povedou k něčemu?

Robert Břešťan: Jinak humanitární pomoc, lékaři, politický tlak… Víme ale, jestli někdo na Ukrajině dokáže to, co se děje, zastavit? Srovnání s Bosnou je varující (i když tady nejde o náboženství).

Marek Švehla: Zákaz cest do EU nehnul s Lukašenkem a těžko věřit, že hne s Janukovyčem. Udělat se to ale musí vůči všem podstatným členům tamní administrativy a policie.  Teď hned by to ale chtělo být akční v pomoci lidem venku – třeba hned poslat do Kyjeva padesát polních nemocnic.

Erik Tabery: Souhlasím, nepodceňoval bych fakt, že lidé tam potřebují vidět a slyšet, že na ně Evropa nezapomíná.

Marek Švehla: Právě. K těm zákulisním jednáním: jejich problém je, že o nich nikdo neví a nikdo je nemůže ocenit. A EU potřebuje reklamu jako spolek, který nazývá problémy kolem sebe pravým jménem a umí je řešit.

Ondřej Soukup: Srovnání s Běloruskem kulhá. Lukašenko a jeho nejbližší okolí nikdy neměli zásadnější peníze na Západě. V případě Janukovyče a jeho party je situace přesně opačná.

Marek Švehla: Pokud by tedy fungovalo zablokování účtů a zákaz vstupu, jen dobře.

Marek Švehla: Mezitím se dohodli na jakémsi kompromisu, jehož součástí je Janukovyč u moci do konce roku. Pokud by nebyli mrtví, pak dobře, teď to ale nemůže stačit. Postřílel jsi 80 lidí, vládni nám ale ještě skoro rok – to nezní jako moc dobrá dohoda.

Martin M. Šimečka: Pokud vím, tak mají do dvou dnů změnit ústavu a omezit pravomoci prezidenta, do dvou měsíců mají být parlamentní volby a do konce roku prezidentské.

Sankce můžou být účinné, pokud budou dobře cílené na významné jednotlivce s vlivem na Janukovyče. Jenže vypadá to, že právě na tom seznamu jmen bude v EU těžká dohoda.

Milan Šimečka: Mimochodem: EU, to nejsou jen sankce. Například nová evropská nadace na podporu demokracie EED, která má rozpočet šest milionů eur od Evropské komise, financuje v Kyjevě důležité webové noviny vydávané v angličtině KyivPost.

Erik Tabery: Když teď koukám na prohlášení Klause k Ukrajině, tedy že patří Rusku a ať Západ mlčí, tak si říkám, jak je skvělé, že už nás nereprezentuje. A jen tiše doufám, že se podobný lídr v Unii nenajde.

Petr Honzejk: Klaus v textu implicitně říká, že chápe i ruské nároky na Estonsko. Čekal jsem leccos, ale toto… Docela by mě zajímalo, co FSB na Klause má. A jsem rád, že jeho prezidentství přežila česká společnost jen s relativně malým mentálním poškozením…

Erik Tabery: Řekl bych, že ať to dopadne jakkoli, v tuhle chvíli zažívá unijní diplomacie hvězdnou chvíli.