„Je dobře, že se to objevilo,“ prohlásil George Clooney poté, co se v novinách dočetl o odhalení pozoruhodného tajemství Cornelia Gurlitta. Ten ve svém německém bytě ukrýval na čtrnáct set skvostných výtvarných děl, která se od druhé světové války považovala za ztracená, anebo o jejich existenci vůbec nikdo netušil. Clooney měl radost dvojnásobnou – kvůli nálezu samotnému, ale také proto, že do kin zrovna vstoupil jeho film Památkáři, který vypráví o válečné jednotce složené z expertů na výtvarné umění, jež má na konci druhé světové války pátrat po ukradených dílech a vracet je původním majitelům.
Je to tedy ideální načasování. Navíc překvapením spojeným s Gurlittem není konec. Minulý týden se v médiích objevila zpráva, že v jeho domě v Salcburku je dalších 60 děl, například od Clauda Moneta či Pabla Picassa.
Pozoruhodný příběh začal ve třicátých letech minulého století, kdy Corneliův otec Hildebrand dostal za úkol shánět pro Adolfa Hitlera vzácná díla. Některá kupoval legálně, některá ale zabavoval lidem, kteří byli nepohodlní nacistickému režimu. Velká část děl patřila židovským rodinám, které byly posílány do vyhlazovacích táborů.
Silvie Lauder ve svém článku mimo jiné píše: „Gurlittova sekretářka po válce vypověděla, že řada německých Židů před svou deportací do lodžského ghetta svěřovala obchodníkovi své obrazy s tím, že je Gurlitt prodá a utržené peníze jim do ghetta pošle. ‚Prodával je za astronomické ceny, a když Židé psali, že umírají hlady, řekl mi, ať jim pošlu deset marek,‘ vypověděla německé policii Ingeborg Hertmannová.“
Právě i z těchto důvodů je dnes kolem nalezených obrazů velký rozruch. George Clooney uvedl, že by „bylo hezké, kdyby se obrazy po tolika letech vrátily původním majitelům“. Jenže jak kolegyni Lauder řekl právník Lothar Fremy, který zastupuje jednu z poškozených rodin, nebude to vůbec snadné.
Více si přečtete v Tématu na straně 50.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
