Americký zajíc a evropská želva

V porovnání se Spojenými státy se řešení evropské bankovní krize zdánlivě vleče. Avšak pokud srovnáme srovnatelné, zjistíme, že EU zatím není o nic pomalejší. Nicméně letos už nastal čas najít definitivní řešení bankovní krize.

Americká rozhodnost

Ministr financí neváhal v roce 2008 při schvalování podpory bankám pokleknout před šéfkou amerického Kongresu, aby dal najevo, jak důležité je schválení pomoci. Když peníze dostal, bez rozpaků do bank nalil stovky miliard dolarů výměnou za jejich akcie, které v ten okamžik byly bezcenné. Velké americké banky se vyhnuly krachu, situace se stabilizovala a nikdo nadále nezpochybňoval jejich zdraví. Vláda později své akcie prodala a snížila tím ztráty.

V Evropě také řada vlád poskytla bankám podpory. Ačkoli kvůli nim Irsko či Španělsko de facto zkrachovaly, příliv veřejných peněz nebyl tak masivní jako v USA. Pochybnosti o stabilitě evropských bank investory neopustily, neboť převládá názor, že banky stále ještě neukázaly úplné ztráty. Využívají všechna elastická ustanovení v účetních systémech, aby se mohly tvářit zdravěji, než ve skutečnosti jsou. Kvůli tomu to vypadá, že řešení bankovní krize má tak čtyři roky zpoždění za transatlantickým sousedem.