Do prvního okrsku neboli „bezirku“ chodím v podstatě, jen když mám návštěvu nebo když jdu na nějakou pracovní večeři. Působí to tam totiž trochu jako v muzeu. Staré pompézní stavby z dob monarchie se střídají s nablýskanými výlohami drahých obchodů a mezi nimi chodí italští turisté v péřových kabátech nebo vídeňská smetánka v kožichu. Ne náhodou se před posledními komunálkami říkalo, že tahle čtvrť je jako jedna velká Mozartova kulička: sladká, zabalená v pozlaceném papíře a orientovaná především na turisty.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
Arthur C. Brooks, The Atlantic•20. 11. 2024