Co se v Česku v roce 2014 povedlo?

Andrea Sedláčková

režisérka

Spíše se povedlo to, že se mnohé nestalo. Nenastala žádná větší politická ani finanční krize. Neproběhly teroristické atentáty ani ekologické katastrofy. Nezaměstnanost nepřekročila snesitelnou mez. Daně zůstaly poměrně nízké. Žili jsme dál v relativním blahobytu a perspektivě. Můžeme si říkat, co chceme, a nejdeme za to do vězení. Velká část společnosti si zachovává důstojnost, je upřímně pohoršena xenofobními útoky, korupcí, estébáky u moci a alkoholismem našeho prezidenta, nehodlá se propadnout do náruče Putina a soucítí s Ukrajinou. Lidé jsou stále ochotni vyjít do ulic a dát své názory najevo. Několik mladých optimistů vstoupilo do komunální politiky. Pár politických a hospodářských kriminálníků šlo za katr anebo jsou na cestě tam. A také vycházely dobré noviny, časopisy a knihy. Udělalo se pár fajn filmů a divadelních představení. Přibyly farmářské trhy.

Jaroslav Miller

rektor Univerzity Palackého v Olomouci

České republice se v roce 2014 povedlo zůstat normální, relativně bohatou zemí se slušnou mírou individuální svobody, a tedy poměrně přátelským prostorem k životu. Tento stav není v dnešním nebezpečném a rychle se měnícím světě rozhodně samozřejmostí. Z průběhu uplynulých 12 měsíců si rovněž odnáším subjektivní pocit, že pojem „občanská společnost“ začíná být konečně naplňován zřetelným a sympatickým obsahem. Vždy se ptej, co můžeš udělat pro svou zemi. Odpovídám tedy, že šťastný a dělný rok má za sebou i Univerzita Palackého, kterou mám tu čest reprezentovat. Díky výsledkům naší práce jsme se propracovali mezi prvních několik set světových univerzit a hostili jsme asi nejznámější hvězdu současné vědy Noama Chomského. Podařilo se nám i mnoho jiných klíčových věcí, které mi dávají jistotu, že České republice olomoucká univerzita sloužila v roce 2014 dobře. 

Jarmila Balážová

novinářka

Rok 2014 se v České republice nesl v duchu voleb a pětadvacátého výročí listopadu. Za úspěch považuji, že jsme vůbec přežili záplavu jednoduchých hesel a slibů, a některé dokonce i prohlédli. Laciná xenofobní hesla už nezabírají jako loni při parlamentních volbách a sázka na prvoplánové odhalování ženského těla vyvolává spíše ironický úsměv než zisk chtěných hlasů. A tam, kde jednoduché triky zabraly, aspoň národ reaguje humorem sobě vlastním a „prostě to uděláme“ takřka zlidovělo. Zimní olympiáda v Soči znamenala historický úspěch pro Českou republiku. Osm medailí nikdy čeští sportovci ještě nezískali! Zlato Sáblíkové, Samkové a pět kovů pro sport dosud příliš nedotovaný přinesl slávu svěřencům Václava Fiřtíka a obdiv Soukalové, Vítkové, Soukupovi a Moravcovi a také zasloužené sponzory. Ochota Čechů – jednotlivců i firem – věnovat peníze na charitu zůstala stejně vysoká jako loni, což mě těší!

Bedřich Moldan

geochemik, ekolog, publicista a politik

Když se dívám okolo sebe, vidím, že se povedlo docela dost věcí. Tuhle postavili pěkný nový dům, zasadili sad, hezky zrestaurovali kostel či jinou krásnou stavbu. V mém okolí a samozřejmě i jinde se lidé snaží a výsledky jsou vidět. Ovšem když se dívám „vzhůru“, už tolik dobrého nevidím. Čím výš, tím je to horší. Ale přece jen jsou výjimky, které mě těší: Sice váhavě, ale přesto se „rozjely“ církevní restituce, Rada vlády pro udržitelný rozvoj začala znovu pracovat, sněmovna smetla velmi špatný návrh zákona o Šumavě. Na té nejvyšší úrovni je to ovšem úplně zoufalé, tam se nepovedlo snad nic.