Editorial: Jak to tehdy bylo

Tvůrci Českého století by zasloužili metál (jeden ho vlastně už má), protože se jim podařilo rozhýbat debatu o naší nedávné minulosti. Je zajímavé přemýšlet o tom, jak vlastně historii vyprávět.

Seriál pochopitelně vyvolal řadu reakcí nejen mezi publicisty, ale také mezi aktéry historických událostí, které seriál zachytil. Najdou se mezi nimi ti, kdo říkají, že přesně takhle si to pamatují, jiní zase tvrdí, že to bylo úplně jinak. I v tom je kouzlo historie a měli bychom být vděční, že můžeme být svědky debaty, jež nám připomíná, jak opatrně máme přijímat vzpomínky těch, kteří psali dějiny.

Je dobře, že se představitelé Občanského fóra v roce 1989 rozhodli nahrávat řadu jednání, aby někdo později nemohl tvrdit, že to bylo jinak. Respektive může, ale dá se dohledat, jak to opravdu proběhlo. Stejně tak je dobře, že přibývá knih, jež nám nabízejí kontext událostí. V tomto ohledu jsou stále nepřekonané publikace od historika Jiřího Suka.

Když jsme sledovali reakce na televizní seriál, rozhodli jsme se oslovit několik pamětníků a historiků, abychom popsali souvislosti některých momentů z Českého století. Článek Marka Švehly najdete na str. 23–25. Zároveň publikujeme osobně laděný text našeho kolegy Martina M. Šimečky, který patřil do nejbližšího okruhu Václava Havla. Nabízí vlastní svědectví nejen o předním disidentovi a pozdějším prezidentovi, ale také o tehdejších událostech, jichž se účastnil. Berte to jako další díl do skládačky obrazu, který o Václavu Havlovi všichni vytváříme.

Závěrem bych rád vaši pozornost upřel k ještě jednomu textu. Brzy po demonstracích proti Miloši Zemanovi ze dne 17. listopadu se na internetu objevilo video Otakara van Gemunda, na kterém je vidět, jak jej zadržují policisté, protože se chystal demonstrovat proti prezidentovi. Zdánlivě banální případ se mění v poměrně zásadní kauzu, protože se zdá, že v tomto případě policie konala na příkaz hradní ochranky, jež pod smyšleným obviněním chtěla zastavit známého oponenta hlavy státu. Více v článku na str. 26–27.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor