Co budeme dělat potom?
Vláda se třese strachem, problém přitom teprve začíná
„Nemůžeme přijímat tisíce syrských uprchlíků,“ prohlásil minulý týden ministr vnitra Milan Chovanec. Vysvětloval tím pozici vlády, jež odmítla apel OSN, aby sepřidala k jiným bohatým státům a nabídla Syřanům krutě postiženým válkou azyl. Byl to ale zvláštní, mimoběžný rozhovor. O tisících totiž nebyla řeč. Mohly to být stovky (jako Rakousko) nebo pouhé desítky lidí jako gesto dobré vůle a přihlášení se k odpovědnosti státu, jehož občané sami relativně nedávno ve velkém o azyl žádali a dostávali ho. Ale i když pomineme morální kategorie, pořád tu jsou argumenty pro účast na řešení situace uprchlíků z Blízkého východu velmi silné. Mimo jiné jde o smysl pro realitu, který by tím Sobotkova vláda prokázala.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
