Dopisy

KOLIK STOJÍ POČASÍ

Respekt 4/2014

Zmíněný článek byl pro mě zklamáním. Zaprvé začíná poukazem na nedávnou vlnu mrazů v Severní Americe, ale článek samotný se z valné většiny zabývá naopak uváděním korelací zvýšených teplot a národního bohatství jednotlivých států. O podobných korelacích snížených teplot není v článku ani zmínka.

Zadruhé, je jistě zajímavé vysledovat korelace. Ale to je jen předpoklad pro řešení problému. To, co by mě (a nejen mě) zajímalo, je, proč právě zvýšené teploty snižují hospodářskou úroveň. Podle selského rozumu by se zdálo, že v teplém podnebí stačí – zjednodušeně řečeno – pouze trhat ovoce ze stromů a jíst. Naproti tomu v severských státech, kde toho na polích moc nevyroste a obyvatelé musí vynaložit spoustu prostředků za tepelně izolované domy, otop, oblečení atd., je naopak životní úroveň vyšší než v těch teplejších zemích.

Proč? O tom jsem se nedočetl vůbec nic.

Vilém Bárta

Už vás nepotřebujeme

Respekt 3/2014

V článku je kromě dalších profesí, údajně nejvíce ohrožených umělou inteligencí, zmíněno také překladatelství a tlumočnictví. Přitom ve studii z Oxford Martin School (goo.gl/Lrh6Rm), na kterou se autor odvolává, je tato profese uvedena jako 265. „nejméně ohrožená“ ze 702 zkoumaných; též číselně vyjádřené riziko komputerizace je zhruba jen třetinové. O poněkud zavádějící výpovědní hodnotě dvou autorem sestavených skupin také svědčí, že profese lékařských asistentů, uvedená v článku ve skupině činností na vzestupu, je o pouhých 26 příček výše – a profese programátorů, zmíněná v téže „neohrožené“ skupině, má dle studie dokonce horší vyhlídky než překladatelé.

Ale nyní k samotnému možnému riziku náhrady lidských překladatelů. Nejdříve jeden citát: „Odborníci a vědci, kteří pracují na systému strojového překladu, se domnívají, že tento systém by během několika let mohl výrazně zlepšit komunikaci, zejména v technických oborech, a to zajištěním rychlých, přesných a snadno získatelných překladů.“ Zdroj? The New York Times, 8. 1. 1954 – tedy před 60 lety. Obdobně pamětníci vzpomínají na doby dávno minulé, kdy se strojovými překlady „strašilo“… A stále působí v oboru.

Ano, strojové pseudopřeklady jsou rozšířenější než před 60 lety; ale to ještě není důvod k přehnanému pesimismu. Jak zaznělo na loňské konferenci TriKonf v německém Freiburgu při prezentaci za účasti odborníků, kteří se těmto systémům věnují na akademické půdě, významné úspěchy se dostavují například u předpovědí počasí. Ovšem nutno podotknout, že překladatelů zpráv o počasí mnoho není.

Nepochybně tímto způsobem někdy vznikají „orientační překlady“. Ale je otázka, kolik takto přeložených textů by bylo v případě absence příslušných technologií zadáno lidským překladatelům a kolik by se jich zkrátka vůbec nepřekládalo (a tedy jaká je míra skutečné konkurence), případně kolik tímto způsobem vzniklých překladů je stejně následně předáno překladatelům k „doladění“.

Ve studii zmiňovaný Google Translate a podobné nástroje dokážou tu a tam složit správnou větu. Možná se jejich výstupy ve specifických „snadných“ oborech občas nebudou příliš lišit od práce nekvalitních překladatelů. Mohou někdy usnadnit a urychlit práci překladatelů – ale sotva ji v plné míře nahradí. (Marketingové fráze některých poskytovatelů komerčních řešení, slibující takřka nemožné, občas připomínají obchodníky s teplou vodou.)

Lidského citu pro jazyk a širší kontext se totiž od takovýchto nástrojů dočkáme jen stěží. Ostatně, ten samý Google radí webmasterům: „Nedoporučujeme povolovat indexaci automatizovaných překladů. Automatizované překlady někdy nedávají smysl a mohly by být potenciálně vyhodnoceny jako spam. (…) Pokud uživatelé automatizovanému překladu nerozumějí nebo na ně působí uměle, měli byste zvážit, zda jim skutečně chcete tento druh obsahu poskytovat.“ (goo.gl/g1jhVy)

Mgr. Tomáš Mosler, překladatel, vedoucí české sekce International Association of Professional Translators and Interpreters